Irina Čeričenko

Život ruské herečky Iriny Vjačeslavovny Čeričenko je pestrý a bohatý na zvraty i zážitky. Narodila se 3. 8. 1963 v Kišiněvě (hlavním městě tehdejší Moldavské SSR), vyrůstala však převážně na Ukrajině. V dětství toužila po kariéře baletky, ale kvůli problémům s meniskem se tohoto snu musela vzát. Rozhodla se proto, že tedy bude alespoň herečkou, s čímž ale zase tvrdě nesouhlasila její maminka. Byla to zbožná venkovská žena a toto povolání bylo v jejích očích symbolem hřícha a světské zkaženosti. To už raději přivolila k zasnoubení své šestnáctileté dcery s mužem o 13 roků starším, který kvůli mladičké Irině opustil svoji bývalou rodinu. Ale ani to Irinu doma neudrželo - svému nápadníkovi vrátila slovo a pod záminkou cesty do Kyjeva utekla do Moskvy. Tam zamířila přímo do Ščepkinova divadelního učiliště, kde právě probíhal nábor nových studentů. Zkoušky sice nesložila, ale nijak ji to nezkrušilo - příští rok se o to pokusila znovu a tentokrát to vyšlo. Studium ji bavilo, ale protože se nedokázala zbavit silného ukrajinského přízvuku, vysloužila si špatné hodnocení ze slovního projevu, což znamenalo, že nemá nárok na stipendium. Z domova žádnou pomoc čekat nemohla a také nečekala - raději si sama vydělávala mytím nádobí, uklízením a různými posluhami. Roku 1985, ještě jako studentka, natočila svůj první film "Gorod nevěst". Jejím partnerem tu byl Anton Tabakov, syn slavného herce Olega Tabakova. O dva roky pak přišla role Jiskry Poljakové ve snímku "Zavtra byla vojna", která Irině vynesla značnou popularitu a přízeň diváků. Rázem z ní byla hvězda, která si mohla vybírat ze scénářů, kterými byla doslova zavalena. Většinu z nich však povýšeně odmítala a tak se stalo, že když dokončila školu, její hvězda už pomalu pohasínala. Sejde z očí, sejde z mysli... to platí v hereckém světě dvojnásob. Mladá herečka sice natočila ještě několik filmů, ty však prošly bez většího zájmu diváků. Možná i proto svých 25 letech prodělala Irina Čeričenko nečekaný životní obrat - doslova den ze dne se rozloučila s herectvím a vstoupila do kláštera. Vydržela tam ale pouze necelý rok. Vrátila se do Moskvy a přijala angažmá v tamním Simonově divadle. Protože se jí stále nedostávalo peněz, využila protekce svého tehdejšího manžela, který jí dopomohl k přijetí do taneční skupiny "Rytmy planety". S ní se dostala na turné do Španělska, kde se však zapletla do nepříjemné aféry s prodejem drog. Do ukončení vyšetřování nesměla opustit zem, jenže jako o tanečnici o ni nikde nestáli a tak zůstala však úplně bez prostředků. Nakonec ji soud osvobodil a ona se mohla vrátit domů. Neměla ale ani na letenku... tu jí nakonec raději zaplatili Španělé. V Moskvě pokračovala ve své divadelní práci a občas se dostala i k nějaké menší roli ve filmu. Pracovala bez elánu a nadšení, vychovávala syna Filipa a od života už nic jiného nečekala. Jednoho dne však potkala zahraničního obchodního investora, který jí nabídl spolupráci při zavádění obchodu s luxusními německými cukrovinkami. Přijala ji a nelitovala - talent a píle Irinu Čeričenko časem vynesl až do pozice ředitelky velké firmy. Rázem bylo po bídě a nedostatku a ona si mohla dovolit veliký byt v centru Moskvy, vozila se v drahém autě... Přesto se později Irina začala pomalu vracet ke své původní profesi a od roku 2003 už je z ní opět herečka na plný úvazek. Její pracovní diář je plný termínů natáčení (převážně televizních seriálů) i jevištních vystoupení a ona s humorem hodnotí svůj život, který prý rozhodně "neprofákala". Jestli tím kromě výše zmíněných životních peripetií myslí i celou řádku mužů, s nimiž ji vázaly mnohé manželské i "nemanželské" vztahy, ví jenom ona sama...