Alain Mottet

Francouzský herec Alain Mottet se celý život aktivně věnoval divadlu, často hrál také v televizi, zatímco ve filmu se objevoval jen zřídka. Pochází z Lyonu a tady také v padesátých letech začínal s divadlem, převážně v klasice hrál několik let v Théâtre de la Comédie de Lyon. Další zkušenosti získal v Remeši, hrál také na divadelních festivalech, od roku 1956 pak trvale působil v Paříži, kde vystřídal několik scén. S kamerou získal zkušenosti až počátkem šedesátých let, nejprve v televizi, pak se objevil v Malleho filmu BLUDIČKA (Le feu follet, 1963). V následujících letech hrál stále častěji v televizních seriálech, z jeho další filmografie stojí za zmínku několikerá spolupráce s režisérem José Giovannim (POSLEDNÍ ADRESA – Dernier domicile connu, 1970; SMŮLA – La scoumoune, 1972). Mezitím zůstával vytíženým divadelním hercem, kromě účinkování v pařížských divadlech několikrát vystoupil také na legendárním festivalu v Avignonu. Stále více a poměrně velkých příležitostí mu nabízela televizie, kde často hrál skutečné historické osobnosti. Jako Robespierre se objevil v televizním dramatu DANTONOVA SMRT (La mort de Danton, 1970), v roli kardinála Mazarina jej diváci mohli vidět ve filmu KARDINÁL DE RETZ (Le cardinal de Retz, 1975), velkou úlohu socialistického politika Julese Guesda hrál v historickém dramatu JEAN JAURES: ŽIVOT A SMRT JEDNOHO SOCIALISTY (Jean Jaures: vie et mort d’un socialiste, 1980). Z nepočetných nabídek pro titulní role připomeňme revolucionáře Carnota z 18. století, jehož hrál opět v televizním životopisu LAZARE CARNOT ANEB MEČ REVOLUCE (Lazare Carnot ou Le glaive de la révolution, 1978). I když ve filmu nehrál nijak často, i u nás jsme jej mohli několikrát vidět v rolích vysoce postavených funkcionářů, hrál například generálního prokurátora (LÁSKA S OTAZNÍKEM – L’amour en question, 1978) nebo policejního ředitele (INSPEKTOR POPLETA – Inspecteur la bavure, 1980). Kromě toho nadále v televizi hrál skutečné historické osobnosti, objevil se i v několika oblíbených kriminalistických seriálech. Tehdy také dospěl k vrcholu své divadelní kariéry a v letech 1986-1988 měl angažmá na nejslavnější francouzské scéně Comédie Française. Na tomto jevišti se ale objevil jen v jedné hře (Corneillovo drama Polyeucte, 1987) a od konce osmdesátých let znovu hrál v různých pařížských divadlech. Před filmovou kamerou stál naposledy jako otec titulní hrdiny v dramatu ARAM (2002), příležitostně znovu točil v televizi, na divadelním jevišti stál zatím naposledy v roce 2007 (v Mayorgově hře Cesta do nebe v pařížském divadle Théâtre de la Tempete). Jeho filmografie dosud zahrnuje 18 filmových rolí a bezmála osmdesát televizních postav.