Claude Miller

Režisér Claude Miller pochází z Paříže, kde také vyrůstal, za války byla řada členů jeho rodiny kvůli svému židovskému původu pronásledována. V letech 1962-1963 studoval na slavné filmové škole IDHEC (Institut des hautes études cinématographiques), poté absolvoval vojenskou službu a v jejím průběhu začal s filmováním. Po návratu z armády začal působit jako asistent režie a pracoval pro nejslavnější jména francouzské filmové historie jako byli Marcel Carné, Michel Deville, Jean-Luc Godard, nejdůležitější pro něj ale byla spolupráce s jedním z hlavních tvůrců nové vlny, Françoisem Truffautem. Také pro něj pracoval jako asistent režie, koncem šedesátých let se ale začal prosazovat i jako producent a brzy zaujal i jako autor scénářů, například k filmu OBRAZOTVORNOST KŘUPANŮ (Fantasia chez les ploucs, 1971) zpracoval dialogy. Počátkem sedmdesátých let natočil také dva krátké filmy, příležitostně se v menší herecké roli postavil i před kameru. Až po deseti letech práce u filmu a sbírání zkušeností se Claude Miller odhodlal k vlastnímu celovečernímu debutu. Sklidil úspěch, což se týkalo i všech následujících filmů. Miller za více než třicet let natočil zatím pouhých patnáct filmů, každému z nich ale věnuje pečlivou pozornost a precizní přípravu, prakticky každý z jeho titulů byl také vždy v několika kategoriích nominován na Cézara, nemluvě o oceněních v zahraničí. První Millerův film, NEJLEPŠÍ ZPŮSOB CHŮZE (La meilleure façon de marcher, 1976), byl zajímavou studií složitého soužití dvou odlišných mladých lidí; psychologická problematika s důrazem na výchozí sociální prostředí byla ostatně vždy Millerovou doménou. Režijní debut byl nominován na Cézara v šesti kategoriích (získal cenu za kameru). Nebývalý úspěch spojený pravidelně s několika nominacemi na Cézara provázel i Millerovy další filmy, vždy navíc obohacené hereckými výkony velkých jmen nebo naopak nadějných debutantů. Z Millerovy další tvorby vynikají především psychologicky laděná kriminální dramata SVĚDEK (Garde a vue, 1981) a ZHOUBNÉ PÁTRÁNÍ (Mortelle randonée, 1983). Film SVĚDEK s Lino Venturou a Michelem Serraultem navíc překročil dvoumiliónovou návštěvnost v kinech. S následujícími filmy NESTOUDNICE (L'effrontée, 1985) a MALÁ ZLODĚJKA (La petite voleuse, 1988; v obou případech v hlavní roli s Charlotte Gainsbourg) se vrátil k problematice dospívání a zřetelně byl v těchto dílech inspirován svým učitelem Françoisem Truffautem. První ze jmenovaných titulů, NESTOUDNICE, navíc znovu dosáhl značného komerčního úspěchu a v kinech jej vidělo více než dva a půl miliónu diváků. Po čtyřleté odmlce se pak velkorysým stylem vrátil na plátna kin s historicky pojatým melodramatem KLAVÍRISTKA (L'accompagnatrice, 1992). Opětovný triumf se pak dostavil znovu s tématikou dospívání ve filmu LYŽAŘSKÝ ZÁJEZD (La classe de neige, 1998), za který získal zvláštní cenu poroty na festivalu v Cannes. Po několika dalších titulech slavil i velký návrat na plátna kin s rodinnou historickou freskou TAJEMSTVÍ (Un secret, 2007), který jen ve Francii vidělo v premiérovém nasazení více než jeden a půl miliónu diváků. Poprvé ve své práci Miller do tohoto filmu včlenil prvky své vlastní autobiografie a těžkých životních zkušeností člena židovské rodiny za války. Film získal jednoho Cézara, v deseti dalších kategoriích byl nominován a Miller navíc získal cenu na festivalu v Montrealu. Kromě toho pracoval Miller také pro televizi, kde realizoval desítky reklam, točil mimo jiné i seriály. Filmy Claude Millera se k nám dostávaly se značným zpožděním, vesměs až po roce 1989, převážně na televizní obrazovce, v roce 2006 byl jeho první snímek uveden na festivalu v Karlových Varech, o rok později pak sám režisér uvedl některé své tituly na Festivalu francouzského filmu. Claude Miller má na svém kontě za filmy 12 různých ocenění a přes dvacet dalších neproměněných nominací. V roce 2002 byl členem poroty Mezinárodního filmového festivalu v Cannes, v témže roce podpořil prezidentskou kampaň Lionela Jospina. Často také vystupuje po celém světě s přednáškami o filmu, takto hostoval i v Praze. Millerovou manželkou je Anne Weill, známá spíše jako Annie Miller, která začínala jako herečka, později se v různých profesích podílela na manželových filmech, dnes je známá především jako scénáristka a producentka. Jejich syn Nathan Miller se také pohybuje ve světě filmu, původně jako herec, dnes hlavně jako asistent režie.