Jan Opletal

Tragickým symbolem studentského odporu proti nacismu se 11. listopadu 1939 stal vysokoškolský student Jan Opletal (1915-1939). Pocházel z poměrně chudé rodiny Anny a Štěpána Opletalových, kteří kromě něj vychovávali ještě sedm starších sourozenců. V malé rodné vísce škola nebyla, tak místní děti chodili do téměř 3 km vzdáleného Nákla a přesto, že malý Honza vyrůstal v nuzných poměrech, výborné výsledky v základní škole předurčily jeho další studium na Gymnáziu v Litovli, kde úspěšně maturoval v r. 1934. Poté chtěl nejmladší syn Opletalových studovat leteckou školu v Prostějově, kvůli vadě zraku však přijat nebyl. Náhradním studiem se mu stala Škola pro záložní důstojníky v Hranicích, odkud byl po roce přeložen na Vojenskou prezenční službu u jezdectva v Ruzyňských kasárnách. Teprve v zimním semestru 1936-37 se začal student Opletal věnovat medicíně na Karlově univerzitě. Bohužel se v té době nad Evropou rozpínala hrozba fašismu, která vyvrcholila vypuknutím nejkrutější války v dějinách lidstva. 16. března 1939 byl Čechoslovákům násilně vnucen Protektorát Čechy a Morava, což mělo pochopitelně za následek odvetné odbojové akce. Jednou z nich byla protinacistická demonstrace, uskutečněná 28. října, tedy v den vzniku Československého státu. V Praze tehdy desetitisíce obyvatel provolávaly slávu Masarykovi, Benešovi i První republice a okupanti tyto nepokoje tvrdě potlačili. Zřejmě první obětí střelby do demonstrantů se stal pekařský pomocník Václav Sedláček, který zemřel už při převozu do nemocnice. Medik Jan Opletal byl postřelen v Žitné ulici a bohužel ani okamžitá operace, provedená MUDr. Arnoldem Jiráskem, studentovi život nezachránila - zemřel 11. listopadu na zánět pobřišnice. Pohřbu Jana Opletala se 15. listopadu zúčastnily tisíce studentů a jejich setkání přerostlo v další protinacistickou demonstraci, jejímž důsledkem bylo zavření všech českých univerzit a kolejí říšským protektorem Konstantinem von Neurathem (1873-1956). Následně byly zatčeny a do koncentračních táborů deportovány stovky studentů. Devět studentských aktivistů - Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert byli 17. listopadu 1939 bez jakéhokoliv soudu v Ruzyňských kasárnách zastřeleni! Lidé byli tímto exemplárním potrestáním doslova šokováni, domácí odboj však nestagnoval. Pro trvalou připomínku této události byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodní unií studentů Mezinárodním dnem studentstva - je to jediný den mezinárodního významu, který má český původ! Opletalovy ostatky byly převezeny do rodného Nákla, kde mu byl později vztyčen také pomník. V řadě českých měst - např. v Ostravě, Brně, Olomouci, Poděbradech atd. byly po studentu Opletalovi pojmenovány ulice a Gymnázium v Litovli nese jeho jméno. Roku 1996 mu byl in memoriam propůjčen Řád TGM.