Jaroslav Seník

Jaroslav Seník od dětství maloval a sochařil, se zájmem se věnoval také řezbářství, obecně inklinoval k výtvarnému umění, zároveň hrál i ochotnické divadlo. Za první světové války bojoval na ruské a italské frontě a po návratu se rozhodl pro profesní hereckou dráhu. V letech 1920-1936 hrál u kočovných divadelních společností, až na prahu čtyřicítky našel angažmá na stálé scéně. Začínal v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích (1936-1938), jeho herectví pak vyzrálo na jevišti Zemského divadla v Brně (1938-1941), kde vynikl převážně v českých hrách (Princezna Pampeliška, Léto, Naši furianti, Jedenácté přikázání). Po návratu do Prahy hrál krátce v Uranii (1941-1942), nakonec vstoupil na prkna Vinohradského divadla, kde setrval až do smrti (1942-1957). Jaroslav Seník ovládal široký herecký rejstřík, který mu umožnil uplatnění v komických i tragických rolích v českém, světovém, klasickém i moderním repertoáru. Hned po válce zazářil v představení Počestná děvka, následně zaujal ve dvou hrách A. P. Čechova (Strýček Váňa, Višňový sad). Jeho největším divadelním úspěchem byla hra Horoucí srdce. Před filmovou kameru se Seník postavil až jako herec Vinohradského divadla, kdy mu bylo již pětačtyřicet let. Jeho debutem na filmovém plátně byla postava stavebního rady Rouse v dramatu SKALNÍ PLEMENO (1943). V letech 1945-1946 pak hrál v několika dalších filmech, které mu umožnily zviditelnění, byť v nevelkých rolích (PRSTÝNEK, 1945; ROZINA SEBRANEC, 1945; LAVINA, 1946; PANCHO SE ŽENÍ, 1946). Hned krátce po válce ale dostal i větší herecké příležitosti v dramatu PRŮLOM (1946), tragickou postavou mechanika Zemana pak zaujal v okupačním dramatu MUŽI BEZ KŘÍDEL (1946). V následujících letech se Seníkova filmografie stala poměrně početnou, například v roce 1949 hrál v šesti filmech, až do své smrti točil několikrát ročně, i když vesměs dostával jen malé úlohy. Za zmínku stojí trojí účast v historických filmech Václava Kršky (REVOLUČNÍ ROK 1848, 1949; MIKOLÁŠ ALEŠ, 1951; MLADÁ LÉTA, 1952), v legendární pohádce PYŠNÁ PRINCEZNA (1952) hrál ministra Jakuba. Posledním filmem Jaroslava Seníka bylo válečné drama JURÁŠEK (1956), kde hrál venkovského muže Buriánka. Jaroslav Seník zemřel v Praze 10. října 1957 ve věku 60 let.