Jiří Bulis

Chomutovský rodák Jiří Bulis, pozdější hudební skladatel scénické i filmové hudby, se narodil do příhraničního města hutníků a horníků 3. října roku 1946. Prožil zde své dětství, školní léta a po maturitě na místním gymnáziu se rozhodl studovat hudební výchovu na pedagogické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně. Vedle tohoto studia, které absolvoval v letech 1964 až 1968, souběžně studoval skladbu na JAMU v letech 1966 až 1971 u profesora M. Ištvána. Jako učitel na kroměřížské Konzervatoři učil v letech 1972 až 1979. Získal cenné zkušenosti a pro budoucnost i řadu inspiračních zdrojů. Skladatelské začátky si odbyl v době gymnaziálních studií, když v Chomutově a okolí spolupracoval s malými divadelními scénami. V roce 1963 složil hudbu určenou pro kabaretní představení – Růže a dvě kosti stehenní pro chomutovské Divadlo v podloubí. Úspěšné skladby z tohoto kabaretu byly hrány i v pražské Viole, která v té době zahajovala svou činnost. Během studií na JAMU se zabýval Novou hudbou a jejími technikami-hudebními kolážemi, a Musiktheatrem. V roce 1973 začal spolupracovat s Divadlem na provázku, zejména Bolkem Polívkou. Složil scénickou hudbu pro úspěšná představení Bolkova divadla, např.: Am a Ea /1973/; Pépe /1974/; Pezza versus Čorba; Poslední leč /1981/; Šašek a královna /1985/; Seance /1987/ aj. Bulisova hudba z těchto představení byla v několika případech použita i ve filmových adaptacích - Poslední leč /1982, rež. V. Sís/; Šašek a královna /1987, rež. V. Chytilová/. Od roku 1977 spolupracoval Bulis úzce s prostějovským Ha-divadlem a vytvořil hudbu pro řadu úspěšných představení: Bylo jich 5 a půl; Guma; Návrat ztraceného syna; Pouť k milosrdným a dal. Od roku 1979 se Bulis rozloučil s žáky kroměřížské Konzervatoře a zaměřil se výlučně na komponování zejména pro divadla, ale také pro televizní studia. Pro Činoherní klub Praha složil hudbu k představení: Bouře, Něžný barbar; Rodina Tóthů, které vesměs režíroval Ivan Krobot v letech 1980 až 1983. Neúnavně pracoval i pro další divadelní scény: Divadlo pracujících v Gottwaldově /dnes Zlín/; divadelní scény v Olomouci, Hradci Králové, Kladně aj. Pro Československou televizi složil hudbo pro více jak čtyřicet inscenací a televizních filmů, např.: Jan houslista; Komtesa Mary; Narozeniny; Víc než případ; Zjasněná noc a některé díly úspěšných Bakalářů. Jeho kompoziční činnost se rozrostla do nebývalých rozměrů, když vedle scénických kompozic, skládal písně, šansony, zhudebňoval některé básně světových básníků. Jiří Bulis zemřel uprostřed neukončené milované práce 12. května roku 1993 v Olomouci, ve věku nedožitých 47 let. Erkul