Tiny Yong

Jednou z mnoha asijských krásek, které západoevropskou kinematografii v žánru dobrodružných filmů počátkem šedesátých let obohatily svou exotickou vizáží, byla Tiny Yong. Její vlastní jméno zní Thien Huong Ton Nu Thi a narodila se v kambodžském hlavním městě Phnompenh, původ má ale vietnamský. Již v dětství se v Saigonu učila angličtinu a španělštinu, s ohledem na historický vývoj v této oblasti ovládala samozřejmě i francouzštinu. V roce 1959 se s rodiči přestěhovala do Francie, kde vzápětí opustila školu a začala studovat herectví. Jako začínající herečka v divadle ale příliš neuspěla a pokusila se o kariéru zpěvačky. Vystupovala ve slavné Alhambře po boku Henriho Salvadora, jehož program oživovala vietnamskými písněmi, zpívala ale i francouzsky. Tady si jí povšiml herec a režisér Robert Hossein, který ji pak obsadil do svého filmu HRA NA PRAVDU (Le jeu de la vérité, 1961). Větší prostor pak dostala v mezinárodně obsazeném historickém filmu MARCO POLO (1962). U obou zmíněných filmů byla v titulcích uvedena pod jménem Thien-Huong. Mezitím pokračovala v kariéře zpěvačky a v roce 1963 vydala svou první gramofonovou desku pořízenou v nahrávacím studiu Henriho Salvadora. Vystupovala v televizních programech, zpívala i na zaoceánských lodích a v roce 1968 reprezentovala Francii v mezinárodní galashow pro organizaci UNICEF. Mezitím odehrála svou poslední roli před kamerou, když se typově hodila do špionážního filmu BLONDÝNA Z PEKINGU (La blonde de Pékin, 1967), jehož děj se částečně odehrával v Číně. V roce 1968 odcestovala Tiny Yong do Vietnamu, kde se nakonec zdržela bezmála dva roky a po návratu do Francie již ve své umělecké kariéře nepokračovala. Provdala se a se svým manželem An Nguyen Ngogem založila asijskou restauraci v Saint-Germain de Près, později ještě zřídili další restauraci v jižní Francii.