Lucie Žáčková

V roce 2000 absolvovala hudebně-dramatický obor Janáčkovy konzervatoře v Ostravě rolí Hospodyně v Lorcově Květomluvě (režie V. Klemens). Již během studií hostovala v Divadle Petra Bezruče v roli Rozálie v inscenaci Tatínku, ubohý tatínku (režie V. Klemens) a v opavském Slezském divadle ve dvojroli Sylvie ve hře Verbíř (režie V. Gromov). Do svého prvního trvalého angažmá nastoupila v roce 2000 do ostravského Divadla P. Bezruče, kde mimo jiné ztvárnila Loutnu (A. Přidal: Malé noční hry), Barbarínu (Gozzi: Zamilovaní ptáci), Lauru (Šmída / Žáček / Nosek: Tracyho tygr; na motivy W. Saroyana ), Prudence (Durang: Nevyléčitelní), Lauru (Williams: Skleněný zvěřinec), Ulju (Fadějev / Jerofejev: Mladá garda v letech jungle), Mladou Ernu (Schwab: Prezidentky), Nastasju Filipovnu (Dostojevskij: Idiot), Lizzy (Welsh / Gibbon: Trainspotting), Scout (Elton: Popcorn) a další. V letech 2005 – 2006 byla členkou Komorní scény Aréna, kde vystupovala jako: Alice (P. Marber: Na dotek), Helena (W. Shakespeare: Sen noci svatojánské), Naďa (M. Ravenhill: Polaroidy), Alexandra (A. N. Ostovskij: Talenty a ctitelé), Karolína Marie (P. O. Enguist: Noc tribádek). Vedle trvalého angažmá hostovala v opavském Slezském divadle v roli Lavínie v O´Neilllově dramatu Smutek sluší Elektře a v Národním divadle moravskoslezském jako Rozára v Maryše bratří Mrštíků. V činohře Národního divadla ji můžeme vidět jako Ernu ve Schnitzlerově hře Duše – krajina širá na scéně Stavovského divadla. V roce 2004 získala Cenu Thálie pro mladé umělce do 33 let a Cenu Alfréda Radoka v kategorii Talent roku za roli Nastasji Filipovny v dramatizaci Dostojevského Idiota (režie S. Fedotov). Pro Českou televizi ztvárnila roli Čarodějky v povídce Pošťácká z triptychu Trosečníci (režie I. Macharáček). Jejím filmovým debutem byla role Evy ve snímku režiséra Martina Šulíka Sluneční stát aneb Hrdinové dělnické třídy (2005). Zdroj: Národní Divadlo