Bohumil Hanč

Průkopník lyžařského sportování na Benecku, kde se 19. listopadu roku 1886 narodil. Jako školák viděl jedny z prvních lyží dovezených norskými lyžařskými instruktory a netrvalo dlouho a sám byl každou zimu až do jara na lyžích. Co zvládli dospělí lyžaři, to si troufal také a sjel zamrzlý Labský vodopád a sjel k údivu tehdejšího mistra lyžařských dech beroucích sjezdů, Bedřicha Prokopa, také sněhem pokryté svahy Sněžky. V dospělejším věku vyhrál desítky závodů nejen místních, ale i přebory zemí Koruny české. Bohumil Hanč byl sedminásobným mistrem zemí Koruny české a měl každou zimní sezónu spoustu zájemců o lyžařské kurzy, které vedl jako instruktor. Jako instruktor nepůsobil jen na Benecku, ale také ve Vysokém a na Novoměstsku. Při plnění vojenské presenční povinnosti rakousko-uherská armáda plně využila Hančových odborných zkušeností a i tam byl lyžařským instruktorem. Hanč pocházel z tkalcovské rodiny, takže se během zimy živil tkalcovstvím a příležitostně i školením začínajících lyžařů. V létě se jako vyučený zedník podílel na výstavbě v obci a jejím okolí. Sám si přestavěl chaloupku v Hrabačově, ale na nějak dobu se zadlužil a musel brát každou práci, která se naskytla a nemohl se tolik věnovat zvyšování své fyzické kondice. Oženil se a na naléhání novomanželky omezil počet závodů, kterých se zúčastňoval. Postihla jej i osobní ztráta, když mu zemřel na zákeřnou nemoc týden starý chlapeček. Slíbil své manželce, že se závodění ukončí, ale na naléhání místních funkcionářů a fanoušků se rozhodl vyrazit na poslední mistrovský 50 kilometrový závod po hřebenech Krkonoš. Během dramatického průběhu závodu a za krajně nepříznivých povětrnostních podmínek dne 24. března roku 1913 Bohumil Hanč i jeho známý Václav Vrbata vyčerpáním zemřeli. Smutný konec Bohumila Hanče i Václava Vrbaty popsal spisovatel František Kožík, podle jehož vyprávění byl natočen film Synové hor. Hlavní roli Bohumila Hanče ztvárnil Josef Bek.