Antonín Procházka

Dětství prožil v rodných Važanech u Vyškova. Již za dob studia na kroměřížském gymnáziu, kde v roce 1901 maturoval, věnoval Antonín Procházka mnoho času malování. Přesto, že začal v Praze studovat práva přešel na pražskou Uměleckoprůmyslovou školu. Po dvou letech přestoupil na pražskou Akademii výtvarných umění a studoval v ateliéru profesorů Bukovace a Schwaigera. Zde se potkal s Emil Filla a oba je konzervativní výuka a malá možnost, že se v budoucnu něco změní, přivedla k legendární cestě za živým uměním. V roce 1906 společně procestovali od Berlína přes Holandsko, část Francie a skončili v Itálii. Na akademii už nevrátili. Společně s mladými malíři z Osmy vystavoval v letech 1907 a 1908. V roce 1909 společně se svou novopečenou manželkou cestoval za uměním a malířským světlem přes Benátky do Paříže. Od roku 1910 se stal řádným členem SVU Mánes, ale následujícího roku vystoupil pro různost názorů a stal se členem Skupiny výtvarných umělců. Ještě v roce 1910 z existenčních důvodů odešel z Prahy do Ostravy, kde přijal místo zastupujícího učitele kreslení na reálném gymnáziu. Za první světové války si odsloužil jeden rok v Brně a v Sibini. Po roce 1920 žil v Novém Městě na Moravě a od roku 1923 se stal členem brněnské Skupiny výtvarných umělců, aby se v následujícím roce přestěhoval natrvalo do Brna. Antonín Procházka byl pod vlivem Edvard Munch, ale jeho expresionismus se projevoval spíše v lyrických rovinách a s jistou barevnou nadsázkou. Vedle Bohumila Kubišty a Emil Filla, kteří jako první čeští malíři reagovali na kubismus, to byl i Antonín Procházka, který jej přivítal konkrétními obrazy /Prometheus, 1910/. V následujících letech své tvorby se inspiroval dílem El Greco. Ve svém dalším malířském vývoji postupně opustil přímý vliv kubismu, když jeho obrazy se v polovině dvacátých let minulého století vyznačují harmonickými náladami a senzuálním návratem ke kompaktnímu plastickému tvaru a chvějivé atmosféře. Antonín Procházka se zabýval i sociálními tématy. V den úmrtí Antonína Procházky byl městem Brnem prohlášen za prvního národního umělce. Toto jmenování bylo v roce 1946 vládou ČSR potvrzeno. Mnoho významných obrazů z malířské tvorby Antonína Procházky např.: Kristus vyhání kupce z chrámu /1909/, Koncert /1912/, Zpěvák /1916/, Tuláci /1926/, Dessie /1935/ a další je ve stálých sbírkách českých i zahraničních galerií. O životě malíře Antonína Procházky vznikl např. krátký dokument Svět Antonína Procházky.