Zdenek Zaoral

Zdenek Zaoral studoval filmovou a televizní režii na FAMU, studia dokončil v roce 1971. Ještě za studií realizoval několik krátkých filmů, převážně z hudební oblasti, za film SMUTEČNÍ HOLKA (1967) získal druhou cenu na Mezinárodním festivalu úzkého filmu v Salernu. Mezitím v roce 1967 vstoupil do Komunistické strany, již o rok později ale členství ukončil, což mu pak znemožnilo výrazněji se pracovně prosadit. V letech 1970-1979 byl zaměstnancem Filmového studia Barrandov, kde pracoval jako scénárista, asistent režie a pomocný režisér. V 70. letech například napsal scénář k filmu AFÉRY MÉ ŽENY (1972), jako pomocný režisér se podílel na dodnes populární komedii LÉTO S KOVBOJEM (1976). V roce 1979 rozvázal pracovní poměr s Barrandovem a nadále působil na volné noze, v l. 1979-1982 působil jako externí pedagog na FAMU. V této době se prosadil především jako filmový teoretik a publicista, napsal řadu recenzí pro časopis Film a doba, v němž působila jeho tehdejší manželka. Spolu s manželkou, která byla jako kritička členkou poroty různých filmových festivalů, také cestoval často do zahraničí. Až v polovině 80. let realizoval svůj první celovečerní film, který vzbudil ve své době značnou pozornost. Tehdy nepříliš protežované téma drogové závislosti bylo v československé filmografii něčím zcela novým a provokativním; film PAVUČINA (1986) natočil Zaoral podle vlastního námětu a scénáře, realizace v daných podmínkách byla poměrně náročná, film však získal zasloužený ohlas a také několik ocenění, dnes je ovšem neprávem zapomenut. Stejně tak zapadl i druhý a poslední Zaoralův celovečerní film POUTNÍCI (1988) z divadelnického prostředí. Po roce 1990 se Zdeněk Zaoral krátce angažoval v politice, byl též členem Filmového a televizního svazu, v 90. letech se také věnoval podnikání. Kromě již uvedených aktivit se Zaoral věnoval také fotografování, měl několik samostatných výstav, svou zálibu v železničním modelářství zúročil v knize Automatizace modelové železnice. Jeho manželkou byla filmová publicistka a kritička PhDr. Eva Zaoralová, rozená Šebánková (*1932), která dlouhodobě působila v časopise Film a doba, později přednášela filmovou historii na FAMU a od roku 1994 působí ve vedení Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.