Michael York

Intenzivně se věnuje také namlouvání audioknih. Na svém kontě má téměř stovku titulů včetně Bible.

Je nositelem Řádu britského impéria a francouzského Řádu umění a literatury. Má také svou hvězdu na proslulém WALK OF FAME (Chodník slávy) v Hollywoodu.

Myšlenky-názory-postřehy-výroky a vzpomínky Michaela Yorka: ...Neustále o sobě čtu věci, které mě velmi překvapují. Například, že mám ve Skotsku zámek. Dokonce i moji přátelé, kteří si to přečetli, se mě pak ptali, proč je někdy nepozvu. /1/ ...Myslím, že novináři dnes sehrávají ve světě klíčovou roli. A těm, kteří pocházejí ze střední a východní Evropy, tedy ze zemí, kde svoboda tisku byla donedávna potlačovaná, se musí tahle role zvláště líbit. Na druhé straně vím tím však ohromně narostla odpovědnost za to, co píšete. Bez této odpovědnosti se totiž ze žurnalisty může stát něco na způsob teroristy./2/ ...dnes je pro mě těžší být na plátně Britem. Už proto, že delší čas žiju ve Spojených státech. Říká se o mně často, že jsem britský herec, a je to zas jen zavádějící cejchování. Já se považuji za herce mezinárodního,.../3/ ...Jakkoli si cením toho, že jsem Angličan, jakkoli si vážím své rodné země, velice rád žiju na různých a rozmanitých místech. Netvrdím, že to musí vyhovovat každému. Moje zásada však je, že člověka musí to, co dělá, zároveň i těšit./4/ ...přesně chápu spoustu herců, kteří jsou víc než šťastní, mohou-li pracovat pouze ve své zemi, připoutáni k mateřskému divadlu. Na jeho scéně koncepčně propracovávají náročné úlohy, mohou se mna ně dokonale soustředit a získávat tak vzácný pocit koncepčnosti a kontinuity práce./5/ ...Na herecké profesi je jedna ohromná věc: pokud slouží zdraví a smysly, může ji člověk provozovat doslova až do smrti./6/ ...Svět mi dnes připadá posedlý udílením různých cen a vyzvedáváním těch údajně nejlepších./7/ ...nenacházím zvláštní zalíbení v současné americké kinematografii pro její přílišnou bombastičnost./8/ ...Když se vám něco nezdá v divadelní hře, můžete se k tomu místu vracet, zkoušet a pilovat, až je to konečně ono. Ale jako určitou obhajobu musím dodat, že jsou filmy, které mohou prostě jen předběhnout svou dobu./9/ ...jazyková bariéra. Amerika, jako de facto jeden celý kontinent, hovoří jedním jazykem. Z angličtiny se stala lingua franca světového filmu. Evropští tvůrci trpí až jakýmsi komplexem méněcennosti, jelikož si nedokáží zodpovědět otázku, v jaké řeči mají vlastně točit filmy, aby byly srozumitelné světu. Jen jedno vím jistě: rád bych se v této oblasti stal svědkem frontálního útoku na Ameriku./10/ /1-10, Mladý svět číslo 38/1991, zapsal Roman Lipčík/