Massimo Ghini

Massimovy pokusy dostat se na hereckou školu v Římě byly marné, proto k herecké škole Academia d´Arte Drammatica se otočil zády a v roce 1977 přišel k režiséru Giorgiu Strehlerovi do milánského divadla Piccolo Teatro a měl úspěch. Objevoval se v klasickém repertoáru, jako jsou hry Král Lear, Hamlet nebo Othello, které inscenovaly osoby velikostí Zeffirelliho, Patroni Griffim, nebo také režiséři Lavia a Strehler. První doteky s filmovou kamerou okusil na začátku 80. let, i když počátky byly v Tv studiích a účinkuje v Tv inscenacích Anna Kuliscoff, Sníh v poháru, Ostrov. V roli mladého lékaře Sergia, jenž naváže milostný poměr se "slaměnou vdovou" v melodramatu Nevěsta byla překrásná, zaujmul kritiky i diváky. Další velkou příležitostí je ústřední postava italského režiséra Roberta Rosselliniho, jenž natáčí významný film z nacisty okupovaného Říma roku 1945, pojednává film režiséra Carla Lizzaniho, Celuloid. Vtipálka Cesara si zahrál v tragikomedii Příměří, jenž se po návratu z koncentračního tábora potká s hlavním hrdinou (John Turturro). Příběh je podle autografie Prima Leviho a natočil jej režisér F. Rosi. Mezinárodní úspěch mu přinesla role záletného obchodníka s hedvábím Paola, otce hlavního hrdiny,v retrosnímku podle autografické knihy, Čaj s Mussolinim, režiséra F. Zeffirelliho. Dále účinkoval ve filmech: Bratři (1988), Rodina Ricordiů (1993), Díky za všechno (1997), Dr. Lucille (2000), Augustus, první císař římský (2003), Piano 17 (2005), Celý život před sebou (2009), Stopy mého syna (2009).