Vít Herzina

Z textařské dílny Víta Herziny: Dioptrický blues Počpak se tvářím na svět tak mile no to je jasné já dnes zapomněl si brýle Vše co bylo křivé najednou je rovné a co strnulé bylo zničehonic se pohne Jak je mi krásně žádní Honzové a žádné Petry můj svět malý do mlhy se halí na výšku měří necelé dva metry Tak si kráčím a ani nevím kam jak jen rozeznat co pravda je a co je klam Já jenom znám kde vpravo je kde vlevo jsme tu jen my dva: já slepý a mé slepé střevo Jenom se bojím že brýle se zas zjeví že se všechno vrátí já nechci vědět to co nevím aby svět zas byl příliš ostrý na můj vkus Tak dokud můžu chci tady zpívat svoje dioptrický blues.