Shonali Bose

Indická režisérka a scenáristka Shonali Bose má na kontě čtyři filmy, řeší vždy společensky vážná témata, takže nepatří mezi miláčky indického publika, ale západní kritika ji miluje. Narozena v západním Bengálsku, vyrůstala v Mumbaji a Novém Dillí. Zde začínala studovat University of Delhi, ovšem titul BA (bakalář), získala na newyorské Columbia University v oboru politické vědy. Během studií v Indii se na fakultě Miranda (dívčí část University of Delhi) zapojila do studentského divadla. Po amerických studiích pracovala rok v National Lawyers Guild, jedná se o profesionální sdružení právníků, soudců, státních zástupců a studentů práv v USA. Na Manhattanu začala pracovat pro nejrůznější tv společnosti a dostala se do kontaktu s UCLA TFT (UCLA School of Theater, Film and Television). Jedná se o veřejnoprávní školu, součást University of California, založenou roku 1947. Poskytuje vysokoškolské vzdělání v oborech divadlo, film a televize. V tomto období produkovala a režírovala několik krátkých filmů, reklam a podržte se - přestávek. I přestávka v televizi potřebuje svého režiséra, bohužel, žádná dosud nezvítězila na filmovém festivalu. Jako šedá myška v pozadí a asistentka kdekoho, bylo velkým překvapením, když roku 2004 realizovala dle vlastního scénáře film AMU. Děj nás vrátí do roku 1984, kdy Indira Gándhí vydala z křesla premiérky příkaz k dobytí Zlatého chrámu. Snaha potlačit sikhské snahy o nezávislost silou ji stála život. Poslední říjnový den roku 1984 byla zastřelena dvěma členy své ochranky, pocházejícími z této komunity. V odvetu začali Hindové pořádat pogromy na sikhskou komunitu. Tyto události jsou v novodobých indických dějinách popisovány jako antisikhské nepokoje roku 1984. Přinesly 8 až 17 tisíc obětí. Indická vláda přiznává oficiálně 2 800 obětí, což je počet mrtvých, které státní úřady nalezly a ztotožnily. Film získal následujícího roku cenu National Film Award v kategorii Nejlepší anglicky mluvený film. Prošel Berlinale a MFF v Torontu. Za svoji celovečerní prvotinu získala více mezinárodních cen - např. FIPRESCI Critics Award. Jedná se o cenu Fédération Internationale de la Presse Cinématographique, založenou belgickými novináři roku 1930 v Bruselu. Po téměř sedmileté pauze přišlo do kin historické drama CHITTAGONG. Shonali Bose napsala scénář, mapující téměř 80 let starý pokus o státní převrat. 18. dubna 1930 zaútočili ozbrojenci, vedeni Suryaem Senou na Chittagong (dnes zhruba 400 000 obyvatel, včetně aglomerací), správní město a finanční centrum Bangladéše. Koordinovaný útok zničil železniční zařízení, telefon, telegraf. Ozbrojenci obsadili policejní stanice, domy britských důstojníků a kasárna indických pomocných sil. K obrovské smůle povstalců bylo před několika dny rozhodnuto o přezbrojení posádky a munice převezena do továren. Druhým problémem byla neznalost, nebo nerespektování evropských tradic. Na 20. dubna 1930 připadala Velikonoční neděle a část důstojnického sboru posádku opouštěla. Útoku na město si nemohli nevšimnout, střelba se odehrávala často míli, dvě za jejich zády. Při pokusu o vyjasnění situace jim bylo jasné, k čemu došlo a podařilo se jim informovat nadřízené. Povstalci mezitím popravili několik Britů a na dobytém území vztyčili Tirangau. V roce 1947 se Tirangaa stala oficiální indickou vlajkou, tvoří ji tři vodorovné pruhy. Mylně se tvrdí, že horní pruh je růžový, ve skutečnosti je šafránový. Uprostřed je bílý a spodní zelený. Uprostřed vlajky je dharmačakra (ve skutečnosti je tam Ashoka Chakra, zobrazující dharmačakru, to už je ale na Evropana příliš složité) a jeho 24 polí nepředstavuje počet hodin dne, jak to tvrdí česká Wikipedie. Indové jsou kultura stará dva až tři tisíce let. V době vzniku dharmačakry hodinu neznali, takže den nemohli dělit na 24 hodin. Jedná se o obyčejné kolo boha Dharmy, nic víc za tím nehledejte. Postalci se začali stahovat, ovšem pozdě. Čtyři dny poté narazili na britské oddíly a v údolí Jalalabad Hills byli poraženi. Pokud si nastavíte indický Google (https://www.google.co.in) a zadáte do vyhledávání battle of jalalabad hills, dozvíte se více. Roku 2015 přišel na svět její třetí film MARGITA WITH A STRAW. Příběh ochrnuté dívky, zasazený do prostředí americké univerzity. Impulsem pro scénář byl skutečný příběh Malini Chib. Té se s těžkým handicapem podařilo vystudovat vysokou školu a v prosinci 2008 začala jedním prstem psát knihu ONE LITTLE FINGER. Psala ji dva roky. Další info na https://www.youtube.com/watch?v=hofgoFvfpTI. Pokud by odkaz zmizel, zkuste přes Copy/Paste Behind The Scenes Madness With Kalki Koechlin and Malini Chib. Posledním filmem Shonali Bose je THE SKY IS PINK, mapující životní osudy Aisha Chaudhary. Tento film je novinkou roku 2019. Dle indické Wikipedie byla Aisha Chaudhary (27. březen 1996 - 24. prosinec 2015) ženskou aktivistkou a zemřela na plicní fibrózu. Více se mi o snímku nepodařilo zjistit. Shonali Bose je provdána za Bedabrata Paina. V současnosti žijí manželé odděleně. Střípky, zajímavosti: Indická herečka Kalki Koechlin má francouzské kořeny. Její dědeček navrhl a vypočítal jednu pařížskou, velmi slavnou věž. Protože ji ale postavila Eiffelova firma, získala její jméno. Kolo boha Dharmy není tak obyčejné, jak jsem napsal. Dharma je jedním z nejstarších bohů, kterého vyznávají džinisté, buddhisté a hinduisté. Buddha popsal 24 vlastností, kterých by měl jeho následovník v životě dosáhnout. Každá vlastnost tvoří jeden paprsek kola boha Dharmy. Jsou to: 1. Anurāga (láska, měj rád) 2. Parakrama (odvaha) 3. Dhairya (trpělivost) 4. Santi (přátelství, dobročinnost) 5. Mahānubhāvatva (ušlechtilost) 6. Praśastatva (laskavost) 7. Śraddāna (hodnověrnost) 8. Apīḍana (vlídnost) 9. Niḥsaṃga (obětavost) 10. Ātmniyantranā (sebekontrola) 11. Ātmāhavana (sebeobětování) 12. Satyavāditā (pravdomluvnost) 13. Dhārmikatva (poctivost) 14. Nyaya (spravedlnost) 15. Ānṛśaṃsya (milosrdenství) 16. Chaya (šarm) 17. Amanita (pokora) 18. Prabhubhakti (loajalita) 19. Karuṇāveditā (sympatie) 20. Ādhyātmikajñāna (znalosti o náboženství a rozličná filozofie) 21. Mahopekṣā (odpuštění) 22. Akalkatā (čestnost) 23. Anāditva (věčnost) 24. Apekṣā (naděje) Jedná se o božská slova, ta mají v budhismu a hinduismu stejný význam jako Bůh. Hrubý ekvivalent můžeme najít i v křesťanství. Výrazové prostředky: „Ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého ...“, či: „Prach jsi a v prach se obrátíš ...“ mají stejnou hodnotu, jako vlastní Bůh. Znevažováním těchto slov znevažujete Slovo Boží.