Ladislav Adamec

Své dětství prožil v podhůří moravských Beskyd ve městě Frenštát pod Radhoštěm, kde se 10. září roku 1929 narodil. Pocházel z hornické rodiny. Životní podmínky jej formovaly v jeho dalším životě. Do svých dvaceti let pracoval jako pomocný dělník. Po osvobození Československa žil jako ostatní spoluobčané v naději na lepší životní podmínky. Tato naděje jej přivedla do řad členů Komunistické strany Československa, jejímž členem se stal v roce 1946. Zejména po roce 1948 se v řadách členů KSČ dostal do popředí a představoval svými osobními vlastnostmi a také původem nepochybný politický potenciál. Postupně prošel různými pracovními pozicemi, ve kterých se z pomocného dělníka dopracoval přes dělníka, plánovače, vedoucího provozu do funkce náměstka ředitele podniku. Po roce 1956 jej strana navrhla na místo vedoucího kádrového oddělení a později i předseda Okresního národního výboru. V letech 1958 až 1961 vystudoval Vysokou školu politickou ústředního výboru Komunistické strany Československa, která ve své době představovala nejvyšší možný stupeň jak politickoekonomického vzdělání, ale také předpoklad pro začlenění mezi politickou stranickou elitu. Studium absolvoval při zaměstnání, když se v roce 1960 stal jako kádrová rezerva KSČ podnikovým ředitelem ve svém rodišti. Ve stejném roce byl jmenován členem a krátce poté i předsedou krajské plánovací komise. Stal se také místopředsedou Krajského národního výboru v Ostravě. V letech 1963 až 1969 vykonával funkci vedoucího oddělení. Na XIII. sjezdu KSČ jej delegáti zvolili do řad členů Ústředního výboru KSČ. Na dobových snímcích z roku 1968 a 1969 se jen zcela sporadicky objevuje tvář Ladislava Adamce, který se ani v průběhu „pražského jara“ nezapojil do žádných reformních akcí a zachovával takřka neutrální postoje. Politická kariéra nedotknutá žádnými negativními postoji vůči tehdejšímu sovětskému vedení jej předurčovala k postupu buď ve stranických nebo státních funkcích. Typické pro Ladislava Adamce bylo jeho klidové a rozvážné vystupování, které si zachoval i po celé období normalizace, zejména po okupaci Československa sovětskými vojsky počínaje sedmdesátými léty minulého století. Jako stálý člen ÚV KSČ byl potvrzeni XIV. sjezdem KSČ konaném v roce 1971, a také sjezdy následujícími. Již v roce 1969 přešel do státních funkcí a až do roku 1987 od provedení federalizace Československa byl místopředsedou českých vlád nakonec se stal prvním místopředsedou vlády ČSR a poslancem České národní rady. Od roku 1968 do roku 1981 byl předsedou Legislativní vlády ČSR a počínaje rokem 1971 předsedal také Radě vlády ČSR pro Národní výbory. Po pádu v pořadí páté české vlády Lubomíra Štrougala a definitivně i Štrougalovy šesté vlády po federalizaci, byl v říjnu roku 1988 Ladislav Adamec jmenován do čela české vlády. Od března 1987 do listopadu 1989 vykonával stranickou funkci jako člen předsednictva Ústředního výboru KSČ. Pro své pragmatické postoje a pozitivnější přístup k vývoji v politice Komunistické strany Sovětského svazu, sehrál významnou roli v průběhu vývoje situace spějící k sametové revoluce jako významný člen stranického vedení a představitel komunistického režimu . Vedl osobní jednání s vyslanými zástupci zejména Občanského fóra. Po zvážení celkové situace jednal postupně s osobnostmi kulturního života tehdejší společenského života a 21.11.1989 se bez mandátu vedení KSČ sešel se zástupci OF Martinem Mejstříkem, Jiřím Bartoškou a Janem Rumlem. Následně odletěl do Moskvy ke konzultacím s Michailem Gorbačovem, které se nekonaly a po svém návratu zjistil, že nebyl zvolen do nového předsednictva KSČ. Dne 26.11.1989 se dostavil na Letenskou pláň na pozvání Občanského fora. Při svém projevu k přítomnému shromáždění byl v okamžiku, kdy se postavil proti generální stávce, vypískán. Dne 7. prosince 1989, po předchozím opětovném jmenování do čela vlády z 3.12.1989, Ladislav Adamec z čela této vlády odstoupil. Po volbách v roce 1990 zasedal ve Sněmovně Federálního shromáždění za Severomoravský kraj. V roce 1991 přešel jako komunistický poslanec do nově vzniklého klubu KSČM. Získal také mandát ve volbách roku 1992, ale po zániku Československa v prosince 1992, přestal být poslancem Federálního shromáždění. Ještě jako důchodce neúspěšně kandidoval za KSČM do senátu České republiky v roce 1996. Ladislav Adamec zemřel v Praze 14. dubna v roce 2007, ve věku nedožitých 81 let. Erkul