Miroslav Kaman

Miroslav Kaman se narodil v Jihlavě 19. března roku 1946 jako nejmladší ze sedmi sourozenců. Vyrůstal na rodinném statku v Rosicích, kde bylo pořád plno práce a když maminka zůstala na děti sama, museli ruku k díku přiložit i ti nejmenší. Aby se vyhnul další dřině v zemědělství, vyučil se horníkem a odešel fárat do Karviné. Těžká práce pod zemí ho bavila, ale po třech letech zažil zával a kvůli poraněné páteři už mohl pracovat jenom na povrchu.Raději se tedy vydal "o dům dál" a zakotvil jako závozník mlékárenské cisterny, jenže se od nemocné krávy nakazil tuberkulózou a několik měsíců strávil v plicní léčebně. V roce 1966 nastoupil jako vychovatel v ústavu sociální péče v Těchobuzi. Bylo to zařízení pro mentálně postižené muže a práce s nimi také nebyla nijak jednoduchá, ale Miroslav ji, díky svému sportovnímu nasazení a dobré fyzické kondici (měl rád fotbal, košíkovou a box) zvládal bez problémů. Oženil se svojí kolegyní a stal se otcem syna. Roku 1971 se přestěhovali do Humpolce, ale rodinná idylka neměla dlouhého trvání. Po brzkém rozvodu Miroslav Kaman odešel do Prahy, kde hledal nové zaměstnání. Prošel jich ještě několik, až v se, už téměř padesátiletý, dostal na holešovické Výstaviště. Tam si začal s kamarády přivydělávat jako filmový komparzista. Netrpěl trémou ani ostýchavostí a objevil v sobě herecký talent. Postupem doby se dočkal prvních epizodních úloh v seriálech Hospoda a Zdivočelá země. Výrazným zlomem pak byla role esenbáka ve filmu Pelíšky. Stal se známým a užíval si to. Natáčel reklamy, čtyři roky moderoval zábavnou show Na stojáka a ztvárnil celou řadu malých, ale svébytně zahraných postaviček. V roce 2014 však onemocněl a zhubl pětadvacet kilo. Naposledy si zahrál ve snímku Víta Olmera Bony a klid 2. Od té doby jej pronásledovaly zdravotní problémy a k filmování se už nevrátil. Zbytek života strávil v pečovatelském domě v Lipnici nad Sázavou, kde také 12. května zemřel 2021 zemřel.