Ester Rachel Kamińska

Estera Rachel Kamińska, v Polsku známá jako "matka židovského divadla", se dodnes řadí mezi nejvýznamnější herecké osobnosti polské kultury z přelomu 19. a 20. století. Narodila se 10. března 1870 v běloruskéhm městečku Porozowie k. Wołkowyska jako dcera synagogálního zpěváka Szymona Halperna. Vyrůstala v ortodoxní židovské komunitě a ačkoliv ji už od mládí přitahovalo divadlo, vyučila se u své tety ve Varšavě modistkou. Ihned po smrti svých rodičů však toto zaměstnání opustila a roku 1992 se poprvé postavila před diváky varšavského divadélka Eldorado. O rok později se přidala k herecké skupině svého budoucího muže Abrahama Izaaka Kamińského, s nímž roku 1900 založila vlastní kočovnou divadelní společnost. Zpočátku uváděli hlavně komický repertoár - veselohry a lehké operetky, ovšem brzy se ukázalo, že Estera Rachel Kamińska je především vynikající herečka klasických a charakterních rolí. S ohromným úspěchem vystupovala v Petrohradu, Kyjevě, Oděse, Londýně i Paříži a s mnoha ovacemi ji vítali i jinde - např. v Lublinu místní obdivovatelé údajně vypřáhli koně z její bryčky a s mohutným provoláváním slávy ji od nádraží až k hotelu odvezli vlastními silami. Roky 1910-1911 patřily velkolepému americkému turné, z jehož výtěžku Kamińska r. 1913 slavnostně založila první stálou varšavskou židovskou scénu, kde se hrálo pouze v jiddiš a která dodnes nese její jméno. Na filmovém plátně se E.R. Kamińska poprvé objevila pravděpodobně už roku 1911; a to v krátkometrážním dramatu "Okrutny ojciec", ale už příští rok si zahrála titulní postavu vdovy Mirełe v němém snímku "Mirełe Efros". Z jejích dalších filmových prací, natočených před 1. světovou válkou můžeme ještě jmenovat např. "Ubój", "Nieznajomy", "Macocha" anebo "Rodzina Cwi". Většina z nich byla určená hlavně židovskému publiku, čemuž odpovídalo nejenom prostředí a děj, ale také titulky, popř. dodatečné ozvučení - polština či jiné jazyky se zde objevily až dodatečně. Během války E. R. Kamińska působila především v Rusku a do Polska se i s celou rodinou vrátila až roku 1921. Roku 1924 si ještě zahrála roli paní Kronbergové ve filmu "Ślubowanie", který režíroval její zeť Zygmunt Turkow, ale krátce nato, 25.prosince 1925, zemřela. Její hrob se nachází na židovském hřbitově a zdobí jej náhrobek, zhotovený význačným sochařem Fiszelem Rubinlichtem. Se svým mužem vychovala Ester Rachel Kamińska tři potomky - budoucí herečky Idu a Reginu (s oběma se několikrát setkala jak na jevišti, tak i před filmovou kamerou) a hudebního skladatele Józefa; dramatickému umění se věnovala i její sestřenice Dina Halpern a vnučka Ruth Turkow.