Vladimír Branislav

Vladimír Branislav, český scénárista, publicista, reportér, dramaturg a dokumentární režisér, se narodil 3. května 1935 v Praze. Maturoval na jedenáctiletce. Poté působil v letech 1956-1963 jako reportér a scénárista Československého rozhlasu v redakci pro děti a mládež. Od roku 1958 externě, pak v letech 1963-1970 jako zaměstnanec Československé televize pracoval na televizním pořadu Zvědavá kamera. Jako vedoucí redaktor magazínu, s týmem scénáristů a režisérů, pořad transformoval v tehdy nejprogresivnější kritický, publicistický a dokumentární cyklus. Branislav byl vesměs autor scénáře a průvodce. Proslulý se stal pořad Tajemství Černého jezera (režie M. Tomsa, 1964). Původně šlo o pátrání týmu Zvědavé kamery po zvláštní konzistenci vody v jezeře. Natáčení zneužila StB bez vědomí filmovacího štábu k akci proti USA a tehdejší SRN. Podvod odhalil jeden z potápěčů (pracovník MV Ladislav Bittmann) po emigraci v publikaci Špionážní oprátky (1981) a roku 1990 z obrazovky sám Branislav. Další stěžejní dokument režiséra M. Tomsy a scénáristy Branislava byl Spor (1966), odvážný fiktivní proces s představitelem "poválečného mládí" P. Kohoutem. Orgány KSČ nařídily, aby tvůrci dalším pořadem uvedli nedávnou historii na "pravou míru". Vznikla tak Porota (1968), ale její vysílání bylo zakázáno. Diváci nikdy neviděli ani reportáž Revoluce bez aureoly. Branislav se podílel i na filmu Kontrola (1968), prvním televizním dokumentu z věznice Mírov, v němž konfrontoval bývalé politické vězně s dozorci a ukazoval na deformace v právních normách a ve vězení. Roku 1968 dostal vyznamenání Za vynikající práci. Po 21. srpnu 1968 si Zvědavá kamera vzala na paškál téma etiky a zachování morálních hodnot. Po oběti Jana Palacha v lednu 1969 vystoupil Branislav v přímém přenosu Slova ke dni - Štafetě televizních publicistů. Po nástupu Jana Zelenky do funkce ústředního ředitele Československé televize odmítli tvůrci Zvědavé kamery točit normalizační témata. Proto byl magazín na jaře roku 1970 zrušen a tým dostal koncem roku výpovědi. Poté pracoval Branislav pod pseudonymy jako scénárista na volné noze a to až do roku 1977. Spolu s J. Kinclem psal televizní večerníčky, například O Rákosníčkovi a jiné. V letech 1977-1990 pracoval jako svačinář, poté jako dispečer výroby ve Sběrných surovinách. Roku 1990 se vrátil do Československé televize, nejdříve jako šéfredaktor Redakce pro děti a mládež, po transformaci na producentský systém vedl s kolegyní tvůrčí skupiny A. Becková - V. Branislav, která měla široké dramaturgické rozpětí.