Eva Bernardinová

Z díla Evy Bernardinové: Strom z ráje Mám strom z ráje To si říkám vždycky když je nám hej když doma spíš když i já chci k tobě blíž a strom z ráje ,,modrým kvítkem prokvétaje" Čas od času nač bych lhala čas od času co bys lhal jiný stín nás těšíval A ty jsi mě nevyhnal a já jsem tě nevyhnala V blažené pršce světla holoubek sivý letí Dvatá Trojice je žena a muž a děti. /ze stejnojmenné sbírky,1974/ Krajina lásky Já na rozlúčku se světem taky jsem pomyslila Stěna vysoká voda hluboká po ruce byla Ale copak bych krajinu srdce svýho tak pošpinila? /1/ Po nebi plují stromy bezlisté plujeme alejí Co slunce líbává to se křídlem stává A když horké slzvy z páru očí kanou tak z těch slz horoucích včelí křídla vstanou nad květem ustrnou vracejí se domů /2/ /1-2, se sb.básní- Domů,1985/