Jaroslav Bařinka

Jaroslav Bařinka se narodil 9. srpna 1949 ve Vsetíně. V roce 1968 maturoval na Střední UMPRUM (uměleckoprůmyslová škola) v Uherském Hradišti. Poté pracoval v letech 1968-1970 jako malíř pozadí v trikovém ateliéru Karla Zemana v Gottwaldově. V roce 1971 se přihlásil na FAMU, kterou absolvoval v roce 1975 na KDT (katedra dokumentární tvorby) pod vedením Františka Šulce a Václav Sklenář. Po sudiu nastupil do tehdejšího FSG (filmového studia Gottwaldov). Nejprve zde působil jako dramaturg, později i jako režisér. Pracoval zde do roku 1991, poté odešel do svobodného povolání. Jako režisér a scénárista "na volné noze" pracuje dodnes na řadě dokumentárních filmů pro ostravské, pražské a brněnské studio ČT. Pracuje však i pro různé soukromé agentury. Na přelomu 70. a 80. let neměl mnoho příležitostí k vlasní tvorbě. V té době však v Gottwaldově (Zlíně) natočil několik dokumentárních filmů jako "Svědectví o lidské touze", "Už je ťa, fašangu, namále" nebo "Škola hry". Tyto dokumenty natočil s polským režisérem a scénáristou Andrzejem Soroczyňskim v česko-polské koprodukci. Dokument "Pod stejným nebem" pojednává o ekologických problémech v ostravsko-katowické oblasti. Začátkem 90. let začal Bařinka jako režisér a většinou i jako scénárista systematicky spolupracovat s brněnským studiem ČST a ČT. Ve druhé polovině 90. let začal spolupracovat s pražským studiem ČT (tvůrčí skupina Karla Hynie). Podílel se například na cyklu Lapidárium. Podstatná je i jeho práce ostravské studio ČT. V letech 1994-1995 zde natočil rozsáhlý cyklus filmových fejetonů "Sladké hrátky říše sběratelek" o zajímavých ženách-sběratelkách a jejich sbírkách. Autorsky přispěl i do publicistického cyklu "Ta naše povaha česká (od roku 2000). S Jaroslavem Bařinkou spolupracovala v průběhu let celá řada televizních scénáristů jako Milan Švihálek, Luděk Navara, Antonín Vévoda, František Hanzlík, Libor Ebringer a kameramanů Miloň Terč, Jakub Kovář, Ladislav Prajsner, Karel Slach a Juraj Fándii.