Rudolf Jedlička

Režisér a zpěvák Rudolf Jedlička se narodil 22.1.1920 ve Skalici u Českých Budějovic. Po maturitě na reálném gymnáziu v Čáslavi v roce 1939, ukončil současně i studium hry na violoncello a soukromě se připravoval ve zpěvu, což završil v letech 1944 až 1945 školením u F.Carpiho. V době nacistické okupace byl v rámci totálního nasazení nucen pracovat ve sboru německých divadel v Praze v letech 1941 až 19472, dále v Olomouci od roku 1942 do roku 1943 a v Drážďanech v letech 1943 až 1944. Po osvobození se dále zdokonaloval u T. Pattiery v období 1945 až 1947 a byl do roku 1946 sólistou opery Divadla 5. května v Praze a odtud směřovala jeho umělecká dráha do Ústí nad Labem, kde působil v letech 1946 až 1949 jako operní režisér. Od října roku 1949 byl v dlouholetém angažmá u Národního divadla v Praze, které ukončil koncem roku 1986. Na hudební fakultě AMU v letech 1955 až 1956 učuil zpěv a v letech 1973 až 1975 na Konzervatoři Praha.Jako zpěvák pokračoval ve studiu u F.Fierlingrové od roku 1949 do roku 1954 a ukončil jej u prof. A.Faassatiové v roce 1955. Operní režii studoval na Hudební fakultě AMU u F.Pujmana v letech 1949 až 1950 a hudební vědu na Univerzitě Karlově, završené titulem PhDr. v roce 1975. Mimo domovskou scénu působil pohostinsky také v zahraničí, zejména v Berlíně /Deutsche Staatsoper, 1958-1980/, velmi úspěšný byl ve Vídni v letech 1960 až 1964, kde vystupoval ve Staatsoper. V letech 1963 až 1971 se pravidelně účastnil na Mozartových slavnostních hrách ve švýcarském Interlakenu, kde v roce 1969 obdržel Zlatý klíč města za interpretaci mozartovských úloh. Účinkoval rovněž v operních divadlech v SRN, Francii, Anglii, Španělsku, Řecku, Dánsku aj. Významná je jeho spolupráce s významnými světovými dirigenty: F.Konwitschnym, W.Sawallischem, E. von Dohnányim a dal. Byl manželem zpěvačky ND Štefy Petrové a později zpěvačky ND Aleny Míkové. Jako režisér inscenoval v letech 1953 až 1954 a v sezóně 1959 až 1960 Čajkovského Evžena Oněgina v Národním divadle . Jako asistent režiséra se podílel na operách Boris Godunov/1950-1951 a 1953 – 1954/; Mladá garda /19581-1952/; Tannhäuaser /1955-1956/ ; Semjon Kotko /1977-1978/ a Silnice /1981-1982/. Od roku 1941 do roku 1985 ztvárnil takřka 200 postav světové operní tvorby, ve kterých byl využit jeho světlý a lehký baryton: v roli Vladislava ve Smetanově Daliboru /1942-1946/; v roli Tomeše ve Smetanově Hubičce /1945/; jako Bohuš z Harasova v Dvořákově Jakobínu /1945-1946/; doktor Bartolo v Rossiniho Lazebníku sevilském /1945-1946/; v roli Tuláka ve Smetanově Braniborech v Čechách /1948-1949/; jako Don Giovanni v Mozartově Donu Juanov i/1949-1950/; jako Moralese v Bizetově Carmen /1953-1954/; v roli Krušiny v Smetanově Prodané nevěstě /1954-1955/; v roli Ivana v Jeremiášově Bratrech Karamazovových /1957-1958 /; v roli Vojcka ve stejnojmenné opeře Albana Berga /1958-1959/; v roli Franceka v opeře E. F. Buriana Maryša /1959-1960/; v roli Doktora Malatesta v Donizettiho Donu Pasqualovi /1961-1962, v roli Faninala v opěře Richarda Strausse Růžový kavalír /1963-1964/ a mnoho dalších. Naposledy se objevil v roli soudního sluhy opery Karla Kovařovice Psohlavci /1984-1985/. Rudolf Jedlička zemřel 3.11.1989 v Praze ve věku nedožitých 70 let. Erkul