Vladimír Brabec

"VB dodal Mastroiannimu neuvěřitelnou pravdivost, komiku i velkou vnitřní hloubku. Je to pro mě asi největší český dabér a největší souznění s cizím hercem, jaké znám." O. Kepka

Myšlenky-názory-postřehy-výroky Vladimíra Brabce: … Ono je těžké nenechat se zblbnout úspěchem, ale vážit si toho, co je člověku dáno, a hlavně dobré, poctivé a krásné práce. A na tu jsem měl štěstí. V herecké profesi si člověk musí do jisté míry věřit, musí chtít něco dokázat, bez toho to asi vůbec nejde dělat, ale nesmí se tomu propadnout. Jak vám takzvaně naskočí kohoutek, tak to je, alespoň na jistou dobu, se vším konec./1 … Někdy už se o tom ostýchám mluvit, abych nevypadal jako staromilec, ale setkání s osobnostmi, jako byli pánové Höger, Záhorský, Smolík, Kreuzmann, Steimar, Karen, Řepa, paní Kronbauerová, Baldová, Scheinpflugová a další bylo naprosto mimořádné a dalo mi do hereckého života strašně moc. Ani jsem tehdy pořádně netušil, co všechno si od nich beru, ale vstřebával jsem je všemi smysly, očima, sluchem, citem, srdcem, vlezli mi doslova pod kůži./2 … Vždycky jsem měl sklony být dobrodruh, ostatně divadlo samo o sobě je dost dobrodružná záležitost. Navíc já byl tak trochu do větru, už na škole jsem se věnoval parašutismu, a pak sportovnímu létání./3 …. Zajímavá pro mě byla zkušenost s měsíčním hostováním v Japonsku, kde diváci reagovali na text díky pohotovému překladu takřka synchronně jako u nás. Jinak Japonci jsou velice bezprostřední diváci, řekl bych, že se chovají tak trochu jako děti. A děti jsou vždycky dobré a zaujaté publikum./4 … Národní divadlo je Národní divadlo a moc pro mě znamená, ale to opravdu »národní« divadlo se dá dělat všude/5 /1-5, Divadelní noviny 12/2001/