Włodzimierz Łoziński

Włodzimierz Łoziński byl absolventem Státního hereckého institutu a členem dvou varšavských divadel - Kameralnego Teatru a Teatru Malickiej. Jeho filmová kariéra bohužel trvala velmi krátce - svou první filmovou roli (mlynářova syna Prokopa ve snímku Znachor) ztvárnil roku 1937 a tu poslední (horník Walerek ve filmu Czarne Diamenty) počátkem roku 1939. Během těchto necelých dvou let si stačil zahrát v celkem šesti filmech a mluvilo se o něm jako o nadějném talentu. Po roce 1940 ale zmizel divákům i kolegům z očí a ani poválečné pátrání další osudy neobjasnilo. Vzhledem k jeho (údajně) částečnému židovskému původu se tedy předpokládá, že dobu válečné okupace Polska nepřežil.