Adolf Wenig

Podle kalendáře z roku 1874 připadlo na den 13. srpna, kdy se v obci Staňkov u Horšova Týna narodil do učitelské rodiny Wenigů pozdější prozaik, vypravěč, libretista a překladatel Adolf Wenig, první den týdne, tedy v pondělí. Pan řídící učitel poslal syna po vychození obecné školy na gymnázium v Domažlicích, kde byl ubytovaný u krejčího Votruby, což byla v té době běžná zvyklost, že místní řemeslníci nebo i úředníci poskytovali přespolním studentům ubytování po dobu studia. V roce 1888 nebyla finanční situace Wenigových nejlepší, když matka musela po manželově smrti rozhodnout, co bude dál, když mimo Adolfa měla ještě ve své péči tři další děti. Na pozvání svého bratra se odstěhovala i s dětmi ke svému bratrovi Františku Adolfu Šubertovi /1849-1915/ do Prahy, dramatikovi a spisovateli. Adolf v Praze dokončil gymnaziální studia absolvováním čtvrté třídy v Praze na Smíchově. Byl to právě strýc Šubrt, který podnítil v Adolfu Wenigovi zájem o divadelní dění. Adolf se pro špatnou finanční situaci musel zcela vzdát svého plánu na univerzitní studia. Po absolvování pražského učitelského ústavu v roce 1893 šel učit, nejprve na Žižkov, poté na Vinohrady. V roce 1903 se oženil a usadil se v následujícím roce na pražských Vinohradech, na Korunní třídě. V té době byl již i otcem ročního syna Jana. Wenig sice dále pracoval na škole, ale podnícen svým strýcem začal se věnovat ve svém volnu literární činnosti. Redaktorsky po čase spolupracoval s nakladatelskými podniky , zejména F.Topiče a J. Laichtra. Podílel se na úplním vydání spisů Jana Nerudy a Ignáce Herrmanna. Při této redakční činnosti spolupracoval se svým bratrem Josefem /1885-1939/, divadelním výtvarníkem, který mu přispěl do knihy Pohádky /1902/ a sbírky povídek pro malé čtenáře Kocourkov /1903/ svými ilustracemi.Wenig byl autorem početné řady próz i veršů pro děti a svým způsobem patřil mezi první spisovatele, kteří systematicky pro nejmladší čtenářskou obec tvořili. Řadu let byl Adolf Wenig členem Správního výboru Městských divadel pražských. Část svého zájmu také věnoval činnosti pro Společnost přátel literatury pro mládež a opakovaně byl zvolen i jejím předsedou. Přispíval poměrně často do různých periodik nebo i deníků, např.: Česká osvěta; Hlas národa; České divadlo; Divadelní listy; Literární noviny; Lidové noviny; Malého čtenáře;Rozhlasu mladých, Světozoru a dal.. Mimo prózy pro mládež a nejmenší čtenáře, byl také autorem operních a operetních libret: Na večer Bílé soboty /1898 na hudbu A. V. Horáka, i prem./; Čert a Káča /1899, hudba Antonín Dvořák, i prem./; Babička /1900, hudba A. V. Horák, i prem./; Dolly /1919, hudba A. Provazník/; Vodník /1938, prem. 1937, hudba B. Vomáčka/. Činorodý autor próz pro mládež, operních a operetních libret Adolf Wenig zemřel v Praze 19. března roku 1940 ve věku nedožitých 66 let. Erkul