Andrej Šilan

Andrej Šilan svou cestu za uměním započal již při studiu na levočském gymnaziu i při vystupování s ochotnickými divadelními soubory. Šilan účinkoval ve zvolenském divadle a známý je i ze svého angažmá v Armádním divadle Martin. Šilan jako neobyčejně flexibilní herec se smyslem pro jemnou ironii a intelektuální nadhled svou dlouholetou uměleckou kariéru spojil především s prešovským Divadlem Jonáše Záborského, kde jej režiséři nejprve obsazovali pro jeho sympatický vzhled do rolí milovníků nebo do kladných postav z her klasického i moderního, jak domácího tak zahraničního repertoáru. Šilan si zahrál Romiana Tournela ve Feydauově Broukovi v hlavě, syna Pavla v Gorkého Matce nebo ve Wildeho Jak je důležité míti Filipa z těch tradičních her a z těch současných například v Tothově komedii Muž v pasti, kde byl Čičkárem nebo doktor Eugena Lukašina ve veselohře Příjemná koupel autorské dvojice Braginskij & Riazanov. Postupem let se Šilan přehrál do rolí charakterních a typově značně rozdílných, aby dokázal, že mu není cizí ani komediální či veseloherní žánr, stejně jako dramata nebo psychologické hry. V několika případech Šilan nastudoval pro divadelní jeviště i muzikálové úlohy, jak tomu bylo např. v Dušíkově původním díle František z Assisi, kde byl papežem nebo v klasické My Fair Lady F. Loeweho, kde byl plukovníkem Pickeringem. Jednou z posledních nastudovaných úkolů A. Šilana na prknech, co znamenají svět, byla role Aňučkina, nápadníka paní Agáty, v Gogolově Ženitbě, v níž na jevišti naposledy stál těsně před koncem divadelní sezony a s níž měl i zahajovat novou sezonu. Bohužel osud rozhodnul jinak a Šilan, ani jeho kolegové s diváky, se další reprizy již nedočkal. Andrej Šilan se v několika málo případech objevil i na stříbrném plátně, popř. na televizní obrazovce. Šilanova charizmatického zjevu s dobráckým pohledem a zastřeným sametovým hlasem filmaři využívali poskrovnu, neboť on sám dával před filmem přednost právě divadlu. Jedněmi z prvních hereckých příležitostí A. Šilana na plátně byly drobná role ve Vávrově dramatickém historicko životopisném velkofilmu o B. Němcové Horoucí srdce a postava inženýra v Žáčkově vesnickém příběhu o přeměně východoslovenské nížiny nazvaném Pokořené řeky. K dalším menším filmovým hereckým úkolům Šilana pozvali: M. Horňák pro své válečné drama Hledači světla, kam jej obsadil do role lékaře a sovětského důstojníka; dále pak režisérské duo Krivánek a Ozerov, kteří mu nabídli postavu majora Polka ve svém hraném dokumentu Komunisté nebo dvojice Bahna & Záhon, jež mu v historické rekonstrukci událostí protifašistického odboje na Slovensku nazvané Poema o svědomí svěřili postavu Dolinského. S režisérem J. Ozerovem se Šilan potkal i při práci na jeho koprodukčním válečném velkofilmu Vojáci svobody a kromě něj se mihnul i v oscarovém tragikomickém dramatu dvojice Kádár & Klos Obchod na korze. Přes všechny více méně malé herecké příležitosti ve válečných či historických snímcích se i tak Šilan stihnul zapsat do paměti diváků, za což mohou hlavně filmy zobrazující život na současné slovenské vesnici. Nejznámější a u diváků i nejoblíbenější Šilanovou postavou v dějinách světové kinematografie zůstane především jeho role svůdníka Hurdiše v Jakubiskově veselohře z podhorské dědiny Nevěra po slovensky a pak také figura okresního agronoma z Uhrovy tragikomedie o žití na vsi východního Slovenska Pásla koně na betoně, která se také stala jeho poslední hereckou prací před filmovou kamerou. Andrej Šilan byl za ztvárnění nápadníka Aňučkina z Gogolovy Ženitby oceněn Prémií Literárního fondu. Herec Andrej Šilan zemřel ve věku nedožitých 79 let. Divadlografie – umělecká (výběr): ? – Jan Antonín Pitínský: Betlehem (vypravěč); Georges Feydeau: Brouk v hlavě (Romain Tournel); Gabriel Dušík: František z Assisi (papež); Oscar Wilde: Jak je důležité míti Filipa; Lev Romanovič Šejnin: Korunní svědek (vyšetřovatel prokuratury Sergej Michajlovič Kargin); Aristofanes: Lysistrata (měšťan); Miklos Toth: Manžel v pasti (Čičkár); Maxim Gorkij: Matka (syn Pavel); Frederick Loewe: My Fair Lady (plukovník Pickering); Emil Braginskij & Eldar Riazanov: Příjemná koupel (dr. Eugen Lukašin); Jan Palárik: Smíření (učitel Oriško); Nikolaj Vasiljevič Gogol: Ženitba (Aňučkin, nápadník paní Agáty); … zdroj: Daniel Rubeš - Uzavřené osudy