Simona Stašová

"Režisérovi Filipu Renčovi se mohu vždy naprosto oddat, nikdy mě nenechá hrát falešně."

Na Štědrý večer by pozvala pro matku M. Branda, tetě Jarušce S. Conneryho, sobě J.-L. Trintignanta.

Myšlenky-názory-úvahy-vzpomínky: ..Práci v rozhlase mám ráda. Je to z hereckých disciplín jedna z nejmilejších. Člověk se nemusí učit text, to je velmi milé. Zahraje si role, které by si třeba na jevišti nebo před kamerou už nezahrál, protože věk se určuje podle hlasu a ne podle tváře. ..Páni herci na oblasti to mají nesrovnatelně těžší. Jejich láska k divadlu, k hereckému povolání, je opravdová. Herci na oblasti nemají možnost si přivydělat jinak, než zase divadlem. Patří jim má veliká úcta a obdiv. ..Před lety v Divadle E.F. Buriana nasadili na repertoár Shakespearův Večer tříkrálový. K fermanu jsem přicházela s tím, že jediná VIOLA, což je krásná romantická role, jsem v divadle jedině já. Hrála jsem Druhého zbrojnoše a dva roky jsem se dívala na kolegyni, která VIOLU (podle mě samozřejmě) hrála příšerně. Byla to muka, která bych už nechtěla zažít. ..Větší respekt mám před jevištěm a hledištěm. Když podáte výkon před kamerou, můžete ho zopakovat, ve chvíli, kdy se Vám nedaří, Vás může střihač ustřihnout nebo dají pod Vás muziku a zase je to dobré. Na jevišti jste pouze a jenom vy, partner a divák. Je to poctivější a těžší. /14.1.2004 NetHot