Dana Zátopková

Atletická legenda Dana Zátopková (1922) se narodila v severomoravské Karviné-Fryštátu, ale do školy už chodila v otcově rodném kraji, ve Vacenovicích u Hodonína. Jejím strýcem byl československý legionář a později ministr národní obrany londýnské exilové vlády Sergej Ingr (1894-1956). V době okupace byl její otec zatčen gestapem a odvezen do koncentračního tábora. Ona sama jako mladé děvče dvakrát unikla jen o vlásek zatčení, když převážela na kole v tašce s potravinami zbraně. Dalším traumatizujícím zážitkem z mládí byla nákaza ze zkaženého jídla, která propukla v tyfus. Bylo pár měsíců po válce a Dana tehdy byla s týmem házenkářek v Polsku. Ještě dlouhé měsíce měla velké zdravotní potíže a na celý rok byla vyřazena ze sportovní činnosti. Sportovala od dětství, ovšem atletice se začla věnovat poměrně pozdě, až jako studentka gymnázia v Uherském Hradišti. První sportovní úspěchy však zažívala v házené, a to během těžké válečné doby. Od roku 1946 se kromě házené Zátopková věnovala i znovu nalezené atletice, konkrétně oštěpu - k tomuto lehkoatletickému náčiní se dostala náhodou na vysoké škole v Brně a hned ve stejném roce se stala i mistryní Československa. Kromě roků 1953 a 1957 se pak stala republikovou mistryní nepřetržitě až do roku 1960. Během své sportovní kariéry překonala 17x československý oštěpařský rekord - poprvé v roce 1948 výkonem 38,07 m, naposledy pak v roce 1958 výkonem 56,67 m (tento výkon byl překonán až v roce 1975). V roce 1948 odjela jako mistryně republiky hájit naše barvy na olympiádu do Londýna, kde skončila na 7. místě. O jejím mimořádném sportovním nadání svědčí i fakt, že v dresu slovácké Slávie se s ostatními házenkářkami staly mistryněmi Československa v r. 1949, vrcholově se tedy věnovala hned dvěma rozdílným odvětvím. Krátce po londýnském sportovním svátku se Dana Ingrová provdala za jiného úspěšného olympionika - běžce Emil Zátopek. Jejich sňatek se později stal svazkem dvou výjimečně nadaných sportovců, olympijských vítězů, ale také lidí, kterým byly velmi blízké základní olympijské myšlenky a hodnoty. 13. komnatou slavného páru se stal krutý fakt, že nemohli mít děti - mladá žena nemohla otěhotnět nejspíš i následkem těžké nemoci z pětačtyřicátého roku. Neuvěřitelnou shodou náhod se potkali lidé, kteří se narodili ve stejný den, měsíc i rok - 19. září 1922, bohužel jeden z nejslavnějších československých sportovců, Emil Zátopek nás všechny (nejen svou manželku) navždy opustil 21.11. 2000. Psal se rok 1952 a olympijský stadión v Helsinkách se stal svědkem největšího sportovního úspěchu nejslavnějšího manželského páru - Dana Zátopková pokořila výkonem 50,47 padesátimetrovou hranici a stala se vítězkou v hodu oštěpem a Emil Zátopek "uběhl" neuvěřitelný a navždy už nepřekonatelný zlatý hattrick, když zvítězil v běhu na 5 km, na 10 km a vyhrál dokonce i maratón, který běžel poprvé v životě! Celý svět byl dojat proslulou fotografií "polibku olympijských vítězů" - manželé Zátopkovi zvítězili ve stejný den, Emil v běhu na 5000 m a Dana - v hodu oštěpem. Pokračovaly úspěchy větší - mistryně Evropy z let 1954 a 1958, překonání světového rekordu z roku 1958 (55,73m), ale i menší - 4. místo na olympiádě v Melbourne 1956, kde se Daně příliš nedařilo. V září 1958 pak D. Zátopková světový rekord zlepšila potřetí - v Budapešti poslala svůj oštěp do vzdálenosti 56,67 m, což byl její osobní rekord. Poslední vrcholnou atletickou soutěží, jíž se zúčastnila, byly XVII. olympijské hry v Římě v roce 1960 - při svém loučení se světovým oštěpem skončila stříbrná. Definitivní tečku za vrcholovým sportem udělala v r. 1962 a nadále se věnovala práci trenérské (od 1964 do 1980 byla na ČSTV ústřední trenérkou vrhačských disciplín). V období let 1960-1972 byla paní Zátopková zároveň členkou ženské komise Mezinárodní atletické federace (IAAF) a v roce 1988 jí byl udělen Olympijský řád. V roce 1995 se manželé Zátopkovi společně s Italem Carlem Capalbem (1957) podíleli na zahájení 1. ročníku Pražského mezinárodního maratonu, který se od té doby stal prestižním vytrvalostním závodem. Po manželově smrti v r. 2000 sleduje p. Zátopková i nadále atletické dění, tak trochu "hlídá" sportovní dění na školách, které nesou jejich jména (Sportovní gymnázium v Ostravě, Základní škola E. Zátopka v Kopřivnici) a zcela nedávno pokřtila autobiografickou knihu Náš život pod pěti kruhy.