Anna Hostomská

Narodila se v Táboře do rodiny soudce. Dětství prožívala v Pelhřimově, kam byl otec přeložen k tamnímu soudu. V hudbymilovné rodině se postupně vyvíjel zájem Anny Hostomské o vše, co souviselo s hudbou. V Pelhřimově studovala na místním gymnáziu do maturity v roce 1926. Dále se vzdělávala ve Francii, kde v Lyonu studovala hudební vědu a sociologii, později i jazykovědu na Université Lyon. V roce 1928 se vrátila do vlasti. Ve vysokoškolském studiu hudební vědy, které zahájila v Lyonu, pokračovala od roku 1936 na Univerzitě Karlově v Praze. V důsledku druhé světové války a uzavření českých vysokých škol se mohla k studiu vrátit až po osvobození a dokončila jej při svém zaměstnání v roce 1947. Od poloviny roku 1929 působila v Československém rozhlase jako sekretářka a později především v hudebním provozu. Od roku 1941 byla programovou redaktorkou smíšených pořadů, a to zejména koncertů z vážné hudby - opery, operet a kabaretů. Pro rozhlas objevila v roce 1946 Vladimír Dvořák, později známého jako konferenciéra zábavných pořadů Československé televize. Hostomská i Dvořák úzce spolupracovali, když po pět let obsahově připravovali rozhlasové zábavné programy. Rozhlasovou práci chápala nejen jako záležitost zábavy, ale souběžně i jako osvětově vzdělávací prvek celkové rozhlasové činnosti. Vždy byly vysoce hodnoceny její rozsáhlé vědomosti světové i naší hudební literatury. K nejznámějším jejím pořadům patřily např. pořady: Co máte nejraději; Hudbu, kterou mám rád a další. Do hudebních pořadů zapojovala i osvědčené osobnosti jakými byli – např. Dana Medřická, Jan Werich, Václav Voska, Vladimír Ráž, Max Švabinský, Ilja Hurník a jiní. Anna Hostomská byla díky těmto pořadům velmi populární a pořady měly širokou odezvu. Podle rozhlasových statistik z té doby bylo odvysíláno takřka jeden a půl tisíce úryvků z půl stovky oper a posluchači byli poutavě seznámeni i s životními medailónky hudebních skladatelů. Od roku 1962 již byla Anna Hostomská v důchodu, ale stále se do rozhlasové činnosti zapojovala jako externí spolupracovnice. Mimo tuto činnost publikovala popularizační články o hudbě v nejrůznějších časopisech. Spolupracovala s Divadlem hudby v Praze, překládala libreta oper z polštiny, ruštiny či italštiny. Napsala a vydala rozsáhlou publikaci: Opera – Průvodce operní tvorbou, vycházející od roku 1955 do roku 1965. Snad nejznámější je kniha Příběhy, pověsti a pohádky paní Hudby /1959/ a řada dalších. Byla manželkou předního českého muzikologa Mirko Očadlíka, pedagoga pražské AMU. Hana Hostomská zemřela v Praze 28. března 1995 ve věku nedožitých 88 let.