Ewa Lipska

Stále více se zamýšlím nad ničím V prázdné restauraci číšník mi podává oko jestřába Polská básnířka a fejetonistka Ewa Lipska rokem svého literárního debutu (Wiersze, 1967) patří ke generaci 1968, ač ona sama stála a stojí mimo literární či generační seskupení. Narodila 8.10.1945 v Krakově, kde studovala na Akademii výtvarných umění a po řadu let pracovala jako redaktorka zabývající se poezií. Svým způsobem navazuje částečně na poezii Wisława Szymborska (mísení vážného s nevážným), i když v některých jejích sbírkách zazněly tragické tóny v boji o život (tato zkušenost dodala nejen jejímu životu vůni, která má barvu slavnosti). Lipska ve své poezii byla a je pozorovatel, ale především člověk, jako každý z nás - i když se lišíme, jsme si občas podobni. Její skeptický pohled opírající se o pozorování z každodenního života vychází z osobní zkušenosti ve sváru s lhostejností a narůstajícím odcizením mezi lidmi, ale i celou společností. Stůj. Neutíkej před ní. Neprovokuj ji. Nevykonávej urychlené pohyby Neobracej se znenadále. Ona ti neučiní křivdu, pokud jí nesebereš misku s jídlem.