Josef Jiří Kolár

Rodilý Pražan Josef Jiří Kolár, vlastním jménem Josef Kolář, se narodil 9. února v roce 1812. Jeho otec byl velmi váženým měšťanem a obchodníkem se šatstvem. Během gymnaziálního studia se velmi horlivě zabýval četbou starší klasiky a souběžně jej přitahovala i filozofie, hudba. Ve své době patřil mezi nadějné klavíristy a ovládal kromě němčiny i další světové jazyky - francouzštinu, angličtinu, řečtinu a zcela plynně i latinu. Na pražské univerzitě studoval poměrně krátce filologii, přírodní vědy a filozofii. Po přerušení studia se stal vychovatelem syna uherského šlechtice a v letech 1833 až 1836 zcestoval takřka celou Evropu. Na přelomu let 1836 až 1837, když se vrátil z cest do vlasti, pokusil se úspěšně o ochotnické herectví v Tylově Kajetánském divadle na Malé Straně. Byly mu postupně svěřeny role, které zde ještě před svou smrtí hrával Karel Hynek Mácha. Po několika divadelních sezónách vyspěl herecky natolik, že po předchozím příležitostném hostování ve Stavovském divadle, byl angažován od roku 1842 jako stálý člen činoherního souboru pro česká i německá představení. Na podzim téhož roku se stal šéfem a režisérem českých her v Divadle v Růžové ulici. Krátce byl vězněn za účast na revolučních událostech z roku 1848. Po odchodu J.K.Tyla ze Stavovského divadla se zaměřil na sestavení nového dramaturgického programu a prosazoval vedle her klasický i častější inscenování soudobých dramat. V této době se nemohl zavděčit divadelním kritikům, mezi jinými i Janu Nerudovi , který Kolárovi nemohlo velmi dlouho přijít na chuť, počínaje od doby, kdy byl v roce 1859 jmenován vrchním režisérem české činohry Stavovského divadla. V roce 1864 se Prozatímní divadlo organizačně osamostatnilo od Stavovského divadla. Kolár se pro názorové neshody s dramaturgem Pavlem Švandou rozhodl zůstat jako německý herec ve Stavovském divadle, kde působil až svého penzionování v roce 1866. Na podzim téhož roku byl jmenován vrchním režisérem a uměleckým ředitelem Prozatímního divadla. Neruda postupně měnil svůj názor na Kolárův dramaturgické i režijní záměry a po roce 1866 přiznal Kolárovi dosažení vrcholu tragédské slávy v Coriolanovi a Learovi. Spokojen však nebyl nikdy úplně a samotný herecký výkon Kolára považoval v některých jeho hereckých výkonech za povšechný a všeobecný. Kolár nakonec v roce 1873 z této funkce odešel a vrátil se do Prozatímního divadla jen na příležitostné hostování. Definitivně se rozloučil s Prozatímním divadlem v roce 1878. Jako herec se v Národním divadle objevil pouze v roli Shylocka a ve vlastním katu Mydláři v roce 1884. Od ledna do listopadu roku 1881 byl dramaturgem Národního divadla. Jako herec ztvárnil řadu postav především v Shakespearových, Schillerových a Klicperových hrách. Mimo činoherních dramat, režíroval také i opery, např.-Smetanovu Prodanou nevěstu /1866/ a Branibory v Čechách /1866,1869/; Glinkovu operu Ruslan a Ludmila /1867/; Škroupovu zpěvohru Švédové v Praze /1867/ aj. Herec, dramaturg a režisér Josef Jiří Kolář zemřel v Praze 31. ledna roku 1896, ve věku nedožitých 84 let. Erkul