Miloš Čtrnáctý

Miloš Čtrnáctý se narodil v Kralupech nad Vltavou 24. února roku 1882. Po získání základního vzdělání se stal studentem Gymnázium v Praze v Žitné ulici, kde byl jedním z jeho učitelů Alois Jirásek. Mimořádně nejen na Miloše Čtrnáctého, ale i ostatní působil spolužák Jaroslav Hašek, především svým smyslem pro improvizaci a recesi. Po absolvování abiturientského kurzu pracoval rok ve smíchovské záložně a pak odjel na zkušenou do Berlína. Zde se učil vedení německé obchodní korespondence a prohluboval své jazykové schopnosti. Od roku 1902 pracoval v redakci Herbenova časopisu Čas a v podstatě byl od té doby novinářem po celý život, a to i za svého působení v rozhlase a v divadle v letech 1904-1942, kdy byl i kulturním referentem deníku Národní politika. Vždy tíhnul k hluboce osvětovému pojetí kultury, ve spojitosti s prosazováním pozdně romantických a obrozeneckých tradic. V roce 1919 aktivně zasáhnul do dramatických politických událostí, když byl vedle Rudolfa Deyla staršího, jedním z nejdůležitějších aktérů záboru Stavovského divadla, ve kterém do té doby působilo výlučně divadlo německé. Kolem roku 1922 byl Miloš Čtrnáctý osloven ing. Eduardem Svobodou, který mu navrhl spolupráci na přípravě a rozběhnutí rozhlasového vysílání v mladém Československu. Šlo o setkání jedinečné a osudové, zejména pro redaktora Čtrnáctého. Jak ing. Svoboda, tak i Miloš Čtrnáctý podali společnou žádost o udělení koncese na první radiofonické vysílání na území Československa a ve spojení se společností Radioslavia založili společnost Radiojournal. Dne 7. června roku 1923, tedy v době, kdy již probíhalo vysílání z kbelského stanu od 18. května 1923, byla společnost ustanovena. Mimo jiné se podílníky nové společnosti stali mimo také někteří členové Spolku českých novinářů, v němž byl Čtrnáctý jako člen ve spolkovém výboru od roku 1921. Čtrnáctý dlouhodobě vykonával až do roku 1940 funkci člena Jednatelského sboru Radiojournalu. Na počátku byl významný i jeho podíl na rozhodování roli při utváření programu - od 1. 6. 1923 do 31. 3. 1927 působil ve funkci šéfa programu. Jeho úkolem bylo "jednati s účinkujícími pro Radiojournal, stanoviti denní program, avizovati jeho publikaci a dohlížeti na provoz v ateliéru vysílací stanice". Byl tedy prvním, přes všechny výhrady, které si programová činnost M. Čtrnáctého později vysloužila, prvním programovým šéfem, který se zásadně zaměřil na zvyšování a podporu náročnosti uměleckého obsahu vysílání a kontinuálně usiloval o to, aby program neupadl do podbízivé zábavné role. Mimo to v září roku 1923 založil Čtrnáctý rozhlasový věstník Radiojournal. Součastně byl i jeho prvním šéfredaktorem. Čtrnáctý koncipoval základní složky vysílání, tak že již tehdy v hlavních bodech odpovídaly i dnešní podobě programu. V prosinci 1924 zavedl vysílání zpráv České tiskové kanceláře a odstartoval pravidelně vysílané a od počátku masově sledované hudební pořady. Doložitelně byl iniciátorem prvního přímého sportovního přenosu z boxerské utkání v srpnu roku 1924, ale i přenosu operního představení ze scény Národního divadla v roce 1925. Na počátku měl velké pochybnosti o významu a možnostech dopadu uměleckého slova na rozhlasové posluchače. Podstatný nástup je v tomto směru spojen s příchodem hlasatele Adolfa Dobrovolného. Při tvorbě hudebního programu vycházel Čtrnáctý z velmi bohatých kontaktů na jednotlivé umělce a před mikrofon přivedl řadu předních hudebních interpretů - instrumentalistů i pěvců. Pravdou je, že neuznával lehkou taneční hudbu, pohrdlivě se zmiňuje o jazzu a vsadil na konzervativní skladbu hudebního programu, což bylo kritizováno Radiojournalem i veřejnosti. V roce 1926 byl dr. Jaroslav Krupka angažován jako mladý profesor pražské konzervatoře do funkce vedoucího hudebního odboru, což vedlo pro jisté neshody po půl roce k tomu, že Miloš Čtrnáctý na svou programovou funkci rezignoval. V další etapě svého života se Čtrnáctý věnoval divadelní dramaturgii, se zaměřením na operetu. V roce 1929 byl ustanoven tajemníkem divadelního podnikatele Jeřábka a stal spoluzakladatelem divadla Velká opereta. Od roku 1934 také jeho dramaturgem a podílel se na založení zpěvohry v pražském divadle Varieté. Jako publicista se věnoval na některé momenty z rozhlasové historie, např. : - Činohra v Čs. rozhlase v letech 1923-1926 aj. Rukopisné vzpomínky M. Čtrnáctého jsou uloženy v Archivu ČRo. Napsal povídky a romány z pražského prostředí: Hříchy mládí, Zlatá paleta, Ženy a milenky, Slečna guvernantka aj. Miloš Čtrnáctý zemřel v Praze 20. dubna roku 1970, ve věku 88 let. Erkul