Bimal Roj

Indický režisér, kameraman a producent. V 50. letech dominoval indickému filmu. Je považován za zakladatele indického neorealismu. Stručně řečeno jedná se o filozofický proud, kde nositelem děje je spodních deset tisíc. Dělnická třída a utlačovaní ale jednají rozporuplně (až komicky protikladně). Neorealismu dominoval po válce italský film a literatura. Druzí byli kupodivu Portugalci. Pochází z významné bengálské rodiny. Od 30. let pracoval jako kameraman. Jeho první film znám není, ale např. u DEVDAS z roku 1936 je uveden jako kameraman. Hlavní roli zde hrál Kundan Lal Saigal, který je považován za vůbec první superstar indického filmu. Roku 1941 začal režírovat, ale jeho prvotiny TINS FOR INDIA (1941) a BENGAL FAMILE (1943) byly dokumentárními filmy. V roce 1952 přesídlil do Bombaje a začal pracovat pro Bombay Talkies. Tu založil roku 1934 Himansu Rai a navázal spolupráci s Franzem Ostenem. Tento Mnichovan s sebou přivedl do Indie další soukmenovce, kteří pomáhali Bombay Talkies vybudovat hlavně technické zázemí. Indie měla v předválečném období mezi německými filmaři stejný zvuk, jako pozdější Jugoslávie v éře Vinnetoua. Roku 1938 zde natočili INDICKÝ HROB A TYGR Z EŠNAPURU. Když vypukla válka, byl Franz Osten internován, Britům se ovšem nepodařilo internovat všechny pracovníky tohoto štábu, pouze modrooké blonďáky. Zbytek byl za dobu svého působení již tak opálený a srostlý s místním prostředím, že v okamžiku, kdy padl první výstřel, narazil na hlavu turbany a zdejchl se do davu. Do konce války se mělo po Indii volně pohybovat zhruba 13 nepřátelských Němců, očekávajících japonskou invazi. Dlužno dodat, že velkou část jich nakonec britské úřady zadržely na základě udání. Přes problematické vztahy domorodců se státní správou udělala vypsaná finanční odměna své. Bimal Roy nebyl rekordmanem, co se týče počtu filmů. V letech 1941 až 1967 uvádí jeho oficiální filmografie 24 filmů. Posledním byl dokument uvedený po jeho smrti GUATAMA THE BUDDHA. Ovšem jeho filmům bylo uděleno přes 22 nejvyšších domácích cen. Hrubou matematikou řečeno, jeho tvorba měla 90% šanci na indického Oscara, v tomto případě cenu Filmfare Awards. Roku 1953 režíroval DVA AKRY ZEMĚ, který byl inspirován italským filmem ZLODĚJI KOL. ZLODĚJI KOL se dostali na filmový festival do Bombaje a Bimal Roy byl De Sicovým snímkem natolik okouzlen, že ve svém filmu postavil indického farmáře na pole, kde dva roky nepršelo. Farmář se jmenuje Shambu Maheto (Balraj Sahni) a kolem procházející vesničané mu prorokují, že dva roky ještě nezaprší. Z druhé strany přichází majitel pozemku a dává mu výpověď z nájmu. Bude jej prodávat stavební společnosti za 235 rupií. A stejně, jako Antonio potřeboval kolo, tak Shambu vyráží do světa obstarat si 235 rupií. Bimal Roy získal Filmfare Awards za Nejlepší režii a druhou za Nejlepší film. Roku 1954 byly DVA AKRY ZEMĚ nominovány v Cannes na cenu Grand Prix. Kupodivu film zaznamenal úspěch tam, kde to nikdo nečekal. Východní oblasti Sovětského svazu měly kulturně blíž k Číně a Indii. Evropská a domácí tvorba byla pro místní poněkud nudná až nezáživná. Neměla divákovi co nabídnout. Kina zela prázdnotou a plakát na rohu okusovala něčí koza. Indický neorealismus našel v kazašských, urdských a dalších srdcích vděčné diváky. Představitel hlavní role Balraj Sahni byl nečekaně vystřelen do politiky, kdy jeho tvář v indické vládní delegaci pomáhala v Sovětském svazu a Číně prolamovat ledy. Bimal Roy se hřál na výsluní a Indie jej začala napodobovat. Bylo nutné, aby postavení vůdce smečky upevnil, roku 1953 přišla do kin PARINEETA. Šlo o jeho nejúspěšnější film postavený na románu PARINITA bengálského autora Sharata Chandra Chattopadhyay. Podstatou příběhu jsou vypůjčené peníze, které Gurucharan (Nasir Hussain) potřebuje na svatbu nejstarší dcery. Ukázku naleznete na https://www.youtube.com/watch?v=Qgcz2u8152s. Kritika film ztrhala. Nelíbilo se jí, že spotřeboval obrovské množství kostýmů, staveb a kontroverzi vyvolalo hlavně osvětlení. Tvůrci filmu potřebovali pro noční záběr Kalkaty bohatě osvětlené město a neváhali s tímto požadavkem oslovit i orgány místní a státní správy. Ty tvůrcům vyhověly. Tento požadavek na film se sociální tématikou připadal kritikům asociální. Bimal Roy získal Filmfare Awards za Nejlepší režii a Meena Kumari Filmfare Awards jako Nejlepší představitelka hlavní role. Rok 1955 a BIRAJ BAHU, opět podle románu Sharata Chandra Chattopadhyay. Bimal Roy získal Filmfare Awards za Nejlepší režii a Kamini Kaushal Filmfare Awards jako Nejlepší představitelka hlavní role. V podstatě se jednalo o bengálskou divadelní hru BIRAJ BOU, kterou New Theatres dostala roku 1946 na filmové plátno. The New Theatres Limited byla filmová společnost, která v letech 1931 až 1955 vyprodukovala 150 filmů. DEVDAS z roku 1955 je kapitolou samou pro sebe. Stěžejní dílo bengálské literatury bylo zfilmováno šestkrát. Filmfare Awards pro Dilipa Kumara za Nejlepšího představitele hlavní role, další pro Motilala za Nejlepšího představitele vedlejší role a to samé pro Vyjayantimalu v ženském provedení. Posledně jmenovanou si můžete vychutnat na https://www.youtube.com/watch?v=jPbNrIa-5h4 ještě v době jejího čarovného mládí. Vyjayantimala Bali je ročník 1936, narodila se v Madrásu. Byla první hereckou hvězdou pocházející z jižní Indie. V osmdesátých letech vstoupila do Indického národního kongresu (jedna ze šesti politických stran) a dotáhla to do parlamentu. Mohli bychom takto pokračovat do nekonečna, snad ještě píseň AAJA RE PARDESI z filmu MADHUMATI (1958). Na záběru je Vyjayantimala, její pěvecké číslo je dabováno Latou Mangeshkar. Volání kouzelné Sirény, lákající indického Odyssea do své náruče, nebo náruče smrti? Každopádně úchvatné přírodní scenérie a kapka erotiky udělaly z písně hit roku. Ukázka na https://www.youtube.com/watch?v=Mm21SSgUHe8 V tomto období se Bimal Roy vrátil z neorealismu do realismu. Natočil ještě SUJATA (1959) a BANDINI (1963), dva filmy, které stojí za pozornost. Sedminásobný držitel indického Oscara zemřel po dlouhé nemoci 7. ledna v Mumbaji (dříve Bombaj). Jeho dcera vydala roku 1989 knihu vzpomínek. Jeho syn Joy Roy stál roku 2007 u vzniku dokumentu REMEMBERING BIMAL ROY, mapující životní dráhu otce.