Roman Skamene

Český herec Roman Skamene se narodil 2. října roku 1954 v Plané u Mariánských Lázní. Protože se však jeho rodina ještě v době Romanova dětství přestěhovala do Prahy, začal zde navštěvovat dramatický kroužek a celkově dospívajícímu chlapci učarovalo herectví. K tomu skutečnému to pak byl již jen krůček. Roman zaujal režiséra Štěpána Skalského, který připravoval adaptaci dětského románu ÚTĚK od Oty Hofmana. Do hlavní role malého chlapce Saši byl obsazen právě Roman Skamene. Není bez zajímavosti, že Romanovi bylo již tehdy 12 let, avšak hrál žáka 2. třídy, jeho fyzický vzhled a malá postava ho předurčovaly do rolí mladších hochů, nežli kolik byl jeho skutečný věk. Herectví Romana Skamene zaujalo, není tedy divu, že se přihlásil na konzervatoř. Bohužel však nebyl přijat. Nastoupil tedy na gymnázium a v herectví před kamerou pokračoval i nadále. Velké sympatie získala jeho postava Červenáčka v seriálu natočeném podle známé knihy Jaroslava Foglara ZÁHADA HLAVOLAMU (1969). Televizní seriál, který je i čtyřicet let od svého vzniku fenoménem pro milovníky foglarovských příběhů Rychlých šípů, vynesl Romana Skamene na skutečné výsluní. O dva roky později se jeho mladé herectví ještě více prohloubilo, když v historickém televizním filmu, jenž byl natočen jako adaptace díla Marka Twaina, vytvořil dvojroli královského syna a chlapce z periférie. PRINC A CHUĎAS byl dalším krokem ve vzrůstající popularitě mladého Romana. Jak sám později vzpomínal – v té době dostával od divaček nejrůznějších generací až 300 dopisů denně. Během 70. let se objevil Roman Skamene ještě mnohokrát před filmovou kamerou, avšak stěžejní úspěch z doby počátků jeho zprvu závratné dětské kariéry se již neopakoval. Přesto stále hrál chlapce pubertálního věku, neboť i ve věku hodně přes 20 let vypadal o dost mladší. Ve svých osmnácti letech potkal Renatu, svou životní lásku, s níž se oženil, když mu bylo 28 let. Syn Robert a dcera Sandra, kteří vzešli z tohoto manželství, jsou již dnes dospělí. V 80. letech se začal fyzický vzhled Romana Skamene poněkud měnit. Hercova postava zesílila a z drobného mladíka se stal robustnější zralý muž, jakého ho diváci znají dnes. Výška 160 cm se však nezměnila. Roman Skamene však vždy svou postavu a vzrůst bral s humorem sobě vlastním. Pro dětské diváky je, co se dospělých rolí týče, Pravčickým, který na dvoře krále Bedřicha, řečeného Spěšný, zapisuje rozmary pana krále (Petr Nárožný) v hudební pohádce CO TAKHLE SVATBA, PRINCI? (1986). O dva roky později se tentýž Pravčický objevuje v pokračování pohádky s názvem AŤ PŘILETÍ ČÁP, KRÁLOVNO. Zde však již nezapisuje, ale stává se maršálem, o němž se paní královna, slovutná to odbornice přes módu (Jiřina Bohdalová) pochvalně vyjádří, že má módní mini. Známou větičku: „Bony, ňáký bony?“ říká Roman Skamene v roli vychytralého veksláka ve snímku Víta Olmera BONY A KLID (1987). Legendární film ze života pražských překupníků s tuzexovou měnou opět popostrčil Romana Skamene na herecké výsluní. To se mu dařilo ještě po revoluci, kdy pokračuje ve spolupráci s Olmerem a natáčí film z vojenského prostředí TANKOVÝ PRAPOR podle románu Josefa Škvoreckého. Další aktivity Romana Skamene v 90. letech souvisí vyjma několika rolí spíše s nechvalně proslulým podnikáním. Jako mnoho dalších podnikatelů se v nové době pustil do činnosti, jež se ukázala býti složitější než to zprvu vypadalo. Roman Skamene se dostal do velkých dluhů, jeho jméno nesčetněkrát prošlo bulvárními médii. On sám však tuto skutečnost nepopírá. Naopak přiznává, že jeho situace byla mnohdy kritická a nebýt pomoci přátel a rodiny, zřejmě by dopadl velmi špatně. Po neúspěšné podnikatelské dráze se Roman Skamene vrací příležitostně před kameru. Pokud se týče jeho divadelní práce, nikdy nebyl v dlouhodobém angažmá, spíše se věnoval zájezdovým představením, v poslední době též spolupracoval se Směšným divadlem Luďka Soboty. Je poněkud smutné, že více, nežli o jeho herecké práci, se dnes píše o jeho neúspěších a boji s alkoholem. Nic z toho ovšem nemění nic na skutečnosti, že stále v něm dříme nadaný herec, který má divákům rozhodně co nabídnout ze svého širokého talentu. Zdroj: Článek: ROMAN SKAMENE – dostával 300 dopisů denně, TV Revue, 2005, č. 33 Článek: ROMAN SKAMENE – 13. komnata, TV Revue, 2006, č. 43