Adolf Šmíd

Adolf Šmíd, který používal umělecké jméno Áda, pocházel z Kutné Hory, kde také získal první vzdělání. Absolvoval gymnázium a dvouletou obchodní akademii, načež nastoupil úřednickou dráhu, která ovšem netrvala dlouho. V letech 1922-1923 působil jako česko-srbský korespondent v Záhřebu v Ústředně české industrie. Práce jej ale příliš neuspokojovala, a protože již za studií rád a dobře zpíval, vrátil se do Československa a v roce 1924 nastoupil jako člen sboru opery Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Tady ale zůstal jen jeden rok a v letech 1925-1931 vystřídal angažmá v operetě na dalších oblastních scénách v Hradci Králové, Jihlavě nebo Pardubicích. Po šesti letech se vrátil do Českých Budějovic a Jihočeskému divadlu již zůstal věrný s dvěma krátkými přestávkami. Nastoupil sem v roce 1931, tentokrát již jako sólista operety a také operetní režisér. Ke zlomu v jeho kariéře došlo za války, kdy byl pro své postoje dvakrát zatčen a nakonec totálně nasazen v továrně v Táboře. V roce 1945 krátce působil ve zpěvohře Národního divadla v Brně, v letech 1947-1949 hrál a zpíval v Městském divadle v Plzni, jinak ale zůstal natrvalo spjat s Českými Budějovicemi, v letech 1954-1959 byl též šéfem činohry Jihočeského divadla. Jako umělec živého temperamentu našel Šmíd uplatnění především v komediálních rolích (Dobrý voják Švejk, Veselé paničky windsorské, Mnoho povyku pro nic), ale dokázal i schopnosti charakterního herectví (Hamlet, Jan Hus, Manon Lescaut). Jako režisér realizoval na budějovickém jevišti především opery, například Jakobína nebo Madame Butterfly, celkem třikrát režíroval Prodanou nevěstu. Jako herec zůstal plně aktivní až do konce šedesátých let, naposledy hrál v Kvapilově Princezně Pampelišce, která měla premiéru v květnu 1972. Filmografie Ády Šmída zahrnuje jen několik málo titulů padesátých a šedesátých let. Poprvé se objevil v budovatelském dramatu ZOCELENÍ (1950) jako stávkující dělník, zaznamenat jej můžeme jako pilaře ve slavném filmu PLAVECKÝ MARIÁŠ (1952). Několikrát se mihnul v menších úlohách v kriminálních filmech (například jako šatnář ve filmu ALIBI NA VODĚ, 1965). Jeho posledním vystoupením ve filmu byla postavička starého pána v hudebním filmu BYLO ČTVRT A BUDE PŮL (1968). Áda Šmíd zemřel v Českých Budějovicích, kterým věnoval víc než čtyřicet let své tvůrčí práce, 11. února 1973 ve věku nedožitých 70 let. Jeho dcera Věra Šmídová (*1941) byla zdravotní sestrou a první manželkou herce Jiřího Hrzána (1939-1980). Z jejich dvou dcer pokračuje v umělecké tradici vnučka Barbora Hrzánová.