Jaroslav Mellan

Pražský rodák Jaroslav Mellan, pocházející z obchodnické rodiny, se narodil 26. srpna 1887. Dětství prožíval v Praze a zčásti v Příbrami, kde také zahájil gymnazijní studia, která ukončil na reálném gymnáziu v Křemencově ulici v Praze v roce 1908 maturitou. V letech 1908 až 1912 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a o dva roky později obhájil tamtéž v rigorózních zkouškách své vědomosti a získal titul doktora všeobecného práva - JUDr. Dlouho si radosti z toho úspěchu neužíval a po vypuknutí 1. světové války jako mnoho jiných narukoval. Do roku 1916 byl administrátorem vojenského lazaretu v Luži u Vysokého Mýta, ale pak byl náhle přeložen do Brucku nad Murou ve Štýrsku. Nechybělo mnoho a dostal se až do zákopů, ale jako právníka jej převeleli rozkazem vojenskému diviznímu soudu v Praze. V roce 1921 měl v Praze svou vlastní advokátní praxi a byl považován za jednoho z nejlepších znalců vojenského a trestního práva. Od svých studentských let byl horlivým ochotníkem a mnoho ze svého volného času věnoval divadlu. Byl hercem, režisérem i dramatikem, nakonec i dramatickým autorem. Divadlu se věnovala i jeho manželka Míla Mellanová, která byla ve své době průkopnicí českého divadla pro mládež. Začínal prozaickými texty, zejména povídkami, které zveřejňoval ve studentských časopisech a později v denním zisku. Publikoval v časopisech a novinách: Humoristické listy; Vesna; Zemědělské listy; Hlas národa; Lada; Polední list; Právo lidu aj. Mellanovy první dramatické práce z doby do roku 1920, představují hledání vhodné formy, např. Vyhraný ženich /1905/; Nebeské nesnáze /1910/. V denním tisku uvedl historickou aktovku Převor Božetěch /1914, prem. 1913/, situovanou do doby husitských válek, tato aktovka vycházela z Třebízského sbírky povídek V červáncích kalicha. V další dramatické tvorbě byl Mellan pod výrazným vlivem Ibsenova dramatického díla. Pokoušel se opakovaně o moralizující veselohry z vesnického prostředí, např.: Testament /1936/. Často ve svých dramatech využíval své poznatky z konkrétních kriminálních kauz a převedl je do roviny neobvyklého a vzrušujícího dramatu, plného mravního úpadku a obrody těch, kdož se dopouštěli těžkých poklesků, např.: První pacientka /1936/; Prohrané vítězství /1936/; Kriminál /1936/; Protijed /1940, prem. 1934/. Dalšími dramatickými pracemi, které byly také uvedeny scénicky, jsou zejména práce, které byly zpravidla uváděny na ochotnických scénách, ale nelze jim upřít jisté poctivé dramatické práce. V mnoha případech také se sám na jejich inscenacích podílel jako režisér i představitel některých předních rolí. Do této skupiny patří dramata: Poslední přítelkyně /1929/; Dům na samotě /1931/; U 13 se pohřešuje /1931/; Lidská spravedlnost /1933/; Kdyby se mrtví znovu vraceli /1936/ aj. Jako právník se zabýval také prácemi, kterými za využití prozaických prostředků, představoval čtenářům zajímavé kriminální případy, zpravidla ve formě povídek a vzpomínek. Jaroslav Mellan zemřel v Praze 23. listopadu roku 1961, ve věku 74 let. Erkul