Oldřich Mikulášek
Věk: 75 († 13. 7. 1985)
Datum narození: 26. 5. 1910
Národnost: česká
- Fanklub:
Zajímavosti
Erkul
(122554 )Osobnost: Oldřich Mikulášek
Řekli a napsali o Oldřichu Mikuláškovi: ...Mikulášek nedůvěřuje žádným všeobjímajícím jistotám. /Jiří Brabec, ke sb.b. Svlékání hadů-Lit. noviny 11.1.1964/ ...Básník Mikuláškova rodu není honící pes. Jeho vývoj neurčuje dobrý čich. Stojí na jednom místě, které poznal všemi svými životními kořeny jako jedině možné pro svou tvorbu. Jeho růst se podobá růstu stromu, jehož hořké, dramaticky zjizvené jádro se kruhovitě rozrůstá do nových vrstev a vysílá stále šíř do prostoru husté větvoví. /Jiří Hájek, Plamen č.4/1964/ ..Je básníkem očistné tragiky, vyjevující se v smyslové kráse a nezkrotné vášni. Báseň a láska je mu vždy čímsi ukřižovaná. /Josef Peterka, doslov ke sb.b. Čejčí pláč, MF 1984/ ...Mikulášek i v největších krajnostech a prožitkových hloubkách nepřestává být básnickým virtuosem , vladařem svého umění. /Jiří Trávníček, z recenze ke sb.b. Agogh, ČS 1989/
Erkul
(122554 )Osobnost: Oldřich Mikulášek
Myšlenky-názory-postřehy-výroky Oldřicha Mikuláška: Poezie a technika- …Rozvoj techniky se řady nejlidštějších sfér vůbec nedotkne. A tady právě nastává úkol pro básníka: překonávat skoro mezihvězdné vzdálenosti k člověku, který sedí metr ode mne.(1),/str.69/ O básnickém poslání i řemesle …báseň musí nést v sobě napětí, jako by se stále mělo něco stát, verš se má chvět jako nerv a čtenář musí být přesvědčen, že o něco závažného jde. Nárazy života přinucují člověka , že je stále vůči nim otužilejší. A je až nedotčený kdysi objevnými básnickými obrazy, které se staly běžnou jazykovou rekvizitou, součástí všední mluvy a frází nebo anonymním úslovím.(2)str.72 /1-2, Svlékání hadů, ČS 1963/
Erkul
(122554 )Osobnost: Oldřich Mikulášek
Z tvorby Oldřicha Mikuláška: Prašivcův zpěv ... Na všechno pít lze, dobrý bože! Na čerstvý hrob i mrtvé lože, na divou žalost v srdci svém, na suché místo pod listem, na hvězdu, která třpyt nám střásá, na ňadro z perleti a masa, na náš stín, na hrozící stín, prý , běda , až vás opustím, a na bolestné první lásky, na oblak, louku, na bělásky, na nach zakletý do růží a na nebesa v kaluži, ... a nebo na nic ; jenom tak! /úryvek ze IV. zpěvu , Krjem táhne prašivec,1957/