Magda Schneider

Herečka Magda Schneider se prosadila v německém filmu již ve třicátých letech, během času na své konto nastřádala poměrně bohatou filmografii, přesto je dnes v dějinách kinematografie vnímána hlavně jako matka mnohem slavnější dcery Romy Schneider. Narodila se v Augsburgu do prosté rodiny, ve svém rodišti studovala na dívčí obchodní škole a poté pracovala jako písařka, zároveň ale zúročila své nesporné nadání studiem zpěvu na augsburské prestižní hudební škole Leopold-Mozart-Konservatorium, souběžně se v místním Stadttheater školila v baletu. Po prvních zkušenostech na jevišti v Augsburgu zamířila Magda Schneider koncem dvacátých let do Mnichova a vystupovala na scéně Staatstheater am Gärtnerplatz. Její další kariéru ovlivnil slavný režisér Ernst Marischka, který ji pozval do Vídně a zprostředkoval jí i první vystoupení ve filmu. Magda Schneider debutovala na stříbrném plátně menší rolí komorné v dramatu BOJKOT (Boycott, 1930) režiséra Roberta Landa. Již v následujícím roce zamířila Magda Schneider k hlavním rolím a během třicátých let pak točila několik filmů ročně. Stala se vyhledávanou představitelkou prostých dívek a její filmografii dominují úsměvné romantické příběhy založené na oblíbeném klišé chudé děvče – bohatý nápadník. Nejednalo se o žádné velké umění, ale díky spolupráci s významnými režiséry neklesla Magda Schneider do podprůměru filmové produkce, na druhou stranu nelze popřít, že se stala obětí stereotypu. K prvním úspěchům z počátku třicátých let patřily filmy ŠTĚSTÍ PŘES CELOU NOC (Glück über Nacht, 1932) nebo DVĚ ŠŤASTNÁ SRDCE (Ein bischen Liebe für Dich, 1932), oba v režii slavného Maxe Neufelda. Popularitu jí přinesl film AUTO JENOM PRO DVA (Zwei in einem Auto, 1932), ze zajetí stereotypu ji vyzvedl Max Ophüls tragickou rolí ve filmu MILKOVÁNÍ (Liebelei, 1933), který patří k jejím nejlepším výstupům před kamerou. Z řady hereckých partnerů (různých národností) stojí za zmínku rakouský rodák Wolf Albach-Retty (1906-1967), s nímž hrála poprvé ve filmu AMOR NA PROVÁZKU (Kind, ich freu mich auf Dein Kommen, 1933), z jejich další společné filmografie připomeňme adaptaci populární operety VÍDEŇSKÉ POVÍDKY (G´schichten aus dem Wienerwald, 1934). Dodejme, že řada jejích filmů z té doby byla uvedena i v prvorepublikovém Československu. V roce 1936 se Magda Schneider za Wolfa Albach-Rettyho provdala a střídavě s ním žila v Německu a Rakousku. Jejich starší dítě, dcera Rosemarie (*1938), později známá jako Romy Schneider, se narodila ve Vídni, později přišel na svět ještě syn Wolf-Dieter (*1941), který je lékařem. S manželem hrála Magda Schneider naposledy ve filmu DVA ŠŤASTNÍ LIDÉ (Zwei glückliche Menschen, 1943), ve stejné době se ale rozešli, po válce se nakonec rozvedli (1949). Během druhé světové války Magda Schneider práci pro film značně omezila a věnovala se rodině. Pobývala v té době v bavorských Alpách v blízkosti Hitlerova Orlího hnízda. Adolf Hitler ji řadil mezi své oblíbené herečky, několikrát se spolu také setkali. Skutečná povaha jejich vztahu a případná Magdina podpora fašismu jsou dodnes předmětem protichůdných teorií a literární fabulace mívaly ještě v nedávné době soudní dohru. Starost o rodinu po rozchodu s manželem omezovala aktivity Magdy Schneider i po válce, znovu ale začala točit filmy, opět hrála také divadlo. V roce 1953 se jejím druhým manželem stal významný podnikatel v oblasti gastronomie Hans Herbert Blatzheim (1905-1968). Ze stejného roku pochází dodnes známý film ŠEŘÍKY AŽ BÍLÉ ZAČNOU KVÉST (Wenn der weisse Flieder wieder blüht, 1953). Před začátkem natáčení v Mnichově někdo navrhl (pravděpodobně to byla sama Magda), zda by ve filmu nemohla hrát i její dcera Rosemarie. Tím začala oslnivá mezinárodní kariéra Romy Schneider. Její matka Magda Schneider byla v počátcích dceřiny herecké dráhy de facto její manažerkou a její kariéru cíleně budovala. V roce 1954 spolu hráli ve filmu KRÁLOVNA VIKTORIE (Mädchenjahre einen Königin, 1954), Romy Schneider pak zazářila v celoevropsky úspěšné trilogii o rakouské císařovně Alžbětě (SISSI, 1955; SISSI, MLADÁ CÍSAŘOVNA – Sissi, die Junge Kaiserin, 1956; SISSI – OSUDOVÁ LÉTA CÍSAŘOVNY – Sissi – Schicksalsjahre einer Kaiserin, 1957). V těchto třech filmech hrála Magda Schneider císařovninu matku, bavorskou vévodkyni Ludoviku. Počátkem šedesátých let se Magda Schneider stáhla do ústraní, později se ale objevila ještě ve dvou seriálech. Druhý manžel Hans Herbert Blatzheim zemřel v roce 1968, hereččino stáří pak ztrpčovaly další osudové události v rodině – v roce 1981 tragicky zahynul vnuk David, o rok později zemřela dcera Romy Schneider. Světlými body Magdina života se stalo udělení čestné ceny za celoživotní dílo v rámci Německých filmových cen (1982) a uzavření třetího manželství s kameramanem Horstem Fehlhaberem (*1919). Magda Schneider zemřela v Berchtesgadenu 30. července 1996 ve věku 87 let.