Štefan Nosáľ

Herec, choreograf, režisér a tanečník Štefan Nosáľ se měl na přání matky stát farářem, na přání otce lékařem, ale on nevyhověl ani jednomu z nich. Po 2. světové válce se hodně stavělo a tak se mladý Štefan rozhodl pro stavební fakultu, po jejímž ukončení se ale naplno začal věnovat umělecké profesi tanečníka a choreografa. Štefan Nosáľ se nakonec stal předním představitelem a propagátorem slovenského lidového tanečního umění po celém světě. Divadlo: Štefan Nosáľ jako choreograf spolupracoval s předními divadelními scénami. Jeho výtvory mohli vidět diváci operních představení Suchoňovy Krútňavy, kde pomáhal při jejím nastudování jak v plzeňském Divadle Josefa Kajetána Tyla, bratislavské opeře Slovenského národního divadla, tak pro Belgickou královskou operu v Antwerpách. Kromě Krútňavy vytvořil Nosáľ choreografii např. i k muzikálu Na skle malované, který byl na repertoáru Slovenského národního divadla Bratislava. Film: Se jménem Štefana Nosáľa se setkali i filmoví diváci, neboť jako choreograf spolupracoval mimo jiné i na filmech Hudba z Marsu, Kytice trvalé krásy nebo na snímku Nedaleko do nebe. Na jiných filmech pracoval Nosáľ nejenom jako choreograf, ale také jako herec, a tak jsme jej v Rodné zemi mohli spatřit jako Ďura a ve filmu Rok na dědině v roli valacha. Režie: Štefan Nosáľ je uměleckou osobností se širokým pracovním rozpětím, což několikráte dokázal i v pozici režiséra programů folklorních slavností a festivalů Strážnice, Východná nebo Detva. Tanec: Štefan Nosáľ již v čase svých vysokoškolských studií tancoval v uměleckém souboru Lúčnica a když studia dokončil, začal se věnovat jen tancování. S tancem Nosáľ nepřestal, ani když mu harmonikář Němčok při pohledu na jeho první taneční kroky sděloval, že z něj nic nebude, ba právě naopak začal tvrdě trénovat a čtyři roky po absolvování fakulty inženýrského stavitelství si své vzdělání rozšířil ještě absolutoriem choreografie na bratislavské Vysoké škole muzických umění. Za poměrně krátký čas se Nosáľ vypracoval z tanečníka na choreografa o později i na uměleckého šéfa jednoho z nejprestižnějších světových folklorních souborů. Jako umělecký vedoucí Lúčnice významnou měrou přispěl k jejímu profilování, stabilizaci i profesnímu růstu. Nosáľ jako choreograf vytvořil zcela specifický styl prokombinování původního lidového tance s uměleckou jevištní stylizací. Autentický folklorní materiál dokázal Nosáľ přeměnit v divácky atraktivní, přitažlivý a navíc umělecky nenáročným způsobem. Choreografická práce Š. Nosáľa dodnes patří k nejvýraznějším uměleckým výtvorům v oblasti scénického i jevištního tance s podtrhnutím lidové tvořivosti. Nosáľ plně dokáže respektovat původní materiál a změnit jej v taneční uměleckou stylizaci s výraznou prostorovou kresbou, výtvarným cítěním i s vyváženou diferenciací tanečních sólových i sborových výstupů. Š. Nosáľ je skutečným odborníkem a proto velmi často na veřejnosti vystupuje také jako předseda odborných porot rozličných choreografických soutěží, čímž svým osobitým i odborným přínosem výrazně přispívá k větší dokonalosti nastupujících choreografických generací. Kromě tanečních soutěží se se Š. Nosáľem můžete potkat i na kvalitativních přehrávkách celovečerních programů folklorních souborů. Televize: Choreografickou tvorbu Š. Nosáľa zachytil režisér M. Ťapák v několika dílném programu Taneční miniatury, ke kterým sám Nosáľ připravil jak námět, tak scénář. Tituly a ocenění: Štefan Nosáľ byl v r. 1968 jmenován zasloužilým a v r. 1989 národním umělcem. R. 1997 Nosáľovi president Slovenské republiky udělil Řád Ľudovíta Štúra II. kategorie a tentýž rok se za propagaci folklorního umění Detvy a za osobitý vklad při rozvoji folklorních slavností stal Čestným občanem města Detva. Za zcela výjimečné celoživotní choreografické dílo si Nosáľ r. 2oo1 odnesl Cenu ministra kultury Slovenské republiky a o rok později za dlouholetý významný přínos pro slovenskou kulturu byl jmenován Laureátem Slovak Gold. Dosud posledním oceněním, které Nosáľ získal je titul Laureáta Pribinova kříže I. třídy, který mu za významný přínos k rozvoji slovenské kultury udělil president Slovenska. Spisovatelská tvorba: Š. Nosál je autorem také několika knih, které pojednávají o choreografii nebo o lidovém tanci a ten, koho tanec zajímá, nebo se jím profesně zabývá, může čerpat cenné informace z jeho literárního odkazu, k němuž patří díla Na cestě k současné choreografii nebo Choreografie lidového tance. O díle i životě Štefana Nosáľa si můžete přečíst také v publikaci Můj život Lúčnica. Divadlografie (choreografická): 1957 – Jan Cikker: Beg Bajazid; 196o – Eugen Suchoň: Krútňava; 1966 – Eugen Suchoň: Krútňava; 1972 – Eugen Suchoň: Krútňava; 1974 – Ernest Bryll: Na skle malované; … Divadlografie (umělecká): 195o – Zbojnický tanec; 1952 – Detvanská veselica; 1954 – Střetnutí mladosti; 1955 – Radvanský jarmark; 1956 – Jarní voda; Zbojnická pohádka; 1958 - Romano čapašík; 1961 – Cepíkový tanec; Čerkaný; 1964 – Na obnocke; 1966 – Čirčianka; Horní chlapci; 1968 – Svátek na Zemplíně; 197o – Širákový; 1971 – S rouchem; 1972 – Romanes; 1973 – Palicový; 1975 – Jaro; Hry; 1978 – Hrnčířský čardáš; Pozdišovští hrnčíři; Přástky; Svatba; 1983 – Píseň a práce a jiné; …