František Ladislav Čelakovský

Představitel ohlasové poezie 19. století, František Ladislav Čelakovský, se narodil v roce 1799 ve Strakonicích v rodině tesaře. STUDIA Studoval v Českých Budějovicích, protože si z něj otec přál mít kněze, avšak byl vyloučen pro četbu zakázané Husovy Postil. Studia dokončil v Linci a v Praze, kde studia dokončil. Poté se živil jako vychovatel, studoval slavistiku a lidovou slovesnost. NOVINÁŘSKÁ A UČITELSKÁ ČINNOST Později začal pracovat jako pomocný redaktor. V roce 1834 se stal redaktorem Pražských novin. V roce 1835 byl Čelakovský jmenován suplujícím profesorem češtiny na pražské univerzitě. Zde měl velmi dobré vyhlídky na to, aby si udělal řádnou profesuru a lépe tak zabezpečil svoji rodinu (ženil se roku 1834). Sám si však tuto možnost překazil, když dopustil, aby Pražské noviny otiskly článek sympatizující s Varšavou podrobenou ruskému carovi, Čelakovský zde proti carovi napsal krátkou odsuzující poznámku. Ruský vyslanec si tehdy stěžoval u vídeňské vlády, načež byl Čelakovský zbaven redaktorské i učitelské práce. Následovalo pak velmi těžké existenční období, které bylo ukončeno až nabídkou profesorského místa na katedře slavistiky v polské Vratislavi. Později, v revolučním roce 1848, byl Čelakovský vzat na milost opět v Praze, kde se stal profesorem na univerzitě. ČELAKOVSKÉHO TVORBA SMÍŠENÉ BÁSNĚ – tato autorova prvotina z roku 1822 obsahuje verše tzv. přízvučné i časoměrné, již v této sbírce vycházel z lidové písně a odstartoval tím svou tvorbu tzv. ohlasové poezie. SLOVANSKÉ NÁRODNÍ PÍSNĚ – v letech 1822 – 1827 vyšly tři svazky lidové tvorby české, slovenské i přeložené z dalších slovanských jazyků. MUDORSLOVÍ NÁRODŮ SLOVANSKÝCH VE PŘÍSLOVÍCH – z roku 1827 pochází tento soubor různých pranostik a lidových moudrostí. OHLAS PÍSNÍ RUSKÝCH – jedná se o básnickou sbírku z roku 1829, v níž zdařile napodobil zejména ruskou epiku tzv. bylin (= písní o tom, co bylo), reagoval na současné dění v Rusku (báseň Rusové na Dunaji, jež byla původně zabavená, dále např. Smrt cara Alexandra, Velká panychida – oslava hořící Moskvy za Napoleonova vpádu aj.), dále zde vystihl i ruský lidový humor (Veliký trh ptačí), využíval taktéž sociální kritiky, využívá typické ruské výrazy, tzv. „rusismy“. OHLAS PÍSNÍ ČESKÝCH – výpravná sbírka, jíž připravoval F. L. Čelakovský plných deset let. Na rozdíl od poměrně vážných Ohlasů písní ruských, v této sbírce převládá lehkost, hravost a taktéž básně mají menší rozsah. Autor dokonce v úvodu českou a ruskou lidovou poezii srovnává, za typicky českou pokládá lyriku, pro ruské básně naopak považuje za charakteristický rys epiku. Některé z Čelakovského písní znárodněly (Když jsem šel přes lávky). Sbírka obsahuje velmi slavnou baladu, jedinou epickou báseň, s názvem TOMAN A LESNÍ PANNA. RŮŽE STOLISTÁ – v roce 1840 vznikl soubor stovky básní, jehož základem byly původně POMNĚNKY VATAVSKÉ (nářečně podle řeky Otavy). Sbírku věnoval své první manželce. František Ladislav Čelakovský byl milovníkem života, později však přecházel do masky pedantského a rozmrzelého profesora, na což měl zejména vliv skon jeho první ženy. Druhou manželkou Čelakovského se stala Antonie Reissova (známá též jako Bohuslava Rajská), která považovala za životní poslání o tohoto velikána českého básnictví pečovat. Zemřel v pouhých 53 letech v roce 1852. Zpracováno s využitím těchto literárních zdrojů: Kolektiv autorů: PANORAMA ČESKÉ LITERATURY, vydalo naklad. Rubico, Olomouc, 1994, 1. vydání, ISBN: 80-85839-04-0 Kolektiv autorů: 234 ČESKÝCH OSOBNOSTÍ, vydal Fragment, r. 1994, 2. vyd. ISBN: 80-253-0024-2