František Sahula

František Sahula se k muzice dostal v pěveckém sboru, který navštěvoval a v 16 letech začal náhodou hrát na kytaru. „Kytaru jsem dostal od kamaráda místo peněz, který mi dlužil. Říkal jsem si, co já s ní budu dělat a tak jsem se na ni naučil hrát,“ přiznával Sahula v rozhovorech. Hluboko v 80. letech společně s Lou Fanánkem založil Sahula formaci Spálená tlumivka, z níž později vznikl základ pro legendární skupinu Tři sestry. Sahula byl známý svým několikrát opakovaným účinkováním ve skupině Tři sestry. „Nesnášel jsem se tam s jedním kytaristou a protože nemám rád nevyjasněný vztahy ve skupině, tak jsem odešel. Když pak odešel i on, tak já se do Tří sester vrátil,“ vysvětloval Sahula důvod svého odchodu i návratu. V r. 1991 založil Sahula svou vlastní doprovodnou kapelu Synové výčepu, s níž vydal dvě alba. V r. 1992 nahrál se Syny výčepu album V továrně je dobře, které bylo Sahulovým sólovým debutem a které obsahovalo úspěšný klip Lambáda. Později Sahula společně s Fanánkem zavzpomínali na léta svého mládí deskou „… konec punku v Čechách“, které se skládalo z převzatých punkových hitů 7o. a 8o. let. „Když jsem desku natáčeli, tak jsme si říkali, že točíme punkáčský evergreeny a kdo co měl rád, to si otextoval. Při natáčení jsme se i pořádně punkově chovali a tak je znát, že jsme ji natočili pod vlivem, což ale nebylo vůbec na škodu. Natáčeli jsme ji celkem 12 dní a ty se slily v jednu obrovskou pitku,“ dodával Sahula ke vzniku desky. Sahula několik měsíců před svou nevyjasněnou tragickou smrtí strávil dva měsíce ve vězení a při pobytu za mřížemi složil několik písní pro své nové album, které mělo vyjít pod názvem Nouzový východ. Slova titulní skladby nevydaného nosiče hovoří: "Vlastní jámu jsem si vykopal, trestem mi je samota. Víno moji duši tiše hojí, tak ti zpívám písničku, věnuj mi chviličku. Od chlapa, co málokdy se bojí, já marně hledám nouzovej východ, život se změnil asi to víš. Pomalu nevnímám svýho srdce tlukot, nejspíš zkamenělo a já marně hledám nouzovej východ. Zůstal pod horou, co zdobí ji kříž,“ jakoby podvědomě cítil svůj brzký konec. Jako herec se František Sahula proslavil nejvíce jako úchyl Průša díky klipu skupiny Hagen Baden Průša je úchyl. “Nikdo tehdy netušil, že klip pojede v televizi osmdesátkrát, zvlášť, když to měla být jen recese. Z Průši se stal pojem. Byl to jeden z klipů, který se v televizi mockrát omílal a proto se lidem vryl do paměti. Byl to dobrej klip a já do toho šel. Bylo to i moc přijemný natáčení, nechal jsem si udělat jiný zuby, změnil jsem si účes a když mě lidi potkávali, tak mi nikdo nechtěl věřit, že já jsem Průša,“ vzpomínal Sahula na výrobu legendárního klipu. Této populární postavičky později využila skupina Tři sestry i na své album Průša se vrací. František Sahula je také autorem autobiografie Průša se nevrací aneb Hrál jsem ve Třech sestrách a knihy Ve stádě je vlk. Herec, hudebník, skladatel, textař a zpěvák František Sahula vedl velmi rušný život, který nebyl rozhodně čítankový. Sahula měl problémy s placením výživného, díky čemuž po něm bylo vyhlášeno celostátní pátrání a když vydával v r. 1992 novou desku, nemohl se zúčastnit žádných propagačních akcí k jejímu prodeji, protože se před policií skrýval. Několik měsíců před svou smrtí strávil Sahula dokonce ve vězení. V pondělí 5. května se Sahula údajně chystal nastoupit do nového zaměstnání, ale nestalo se tak; jeho život skončil tragicky. Mrtvé tělo Františka Sahuly bylo nalezeno počátkem května se zohavenou tváří v chatové oblasti Skuheř u Kamenice na okrese Praha – východ a podle policejních zpráv byl Sahula zvlášť brutálním způsobem zavražděn. Zatímco den Sahulova skonu se podle jednotlivých zdrojů různí, od 30. dubna po 2. květen, výsledky vyšetřování jasně naznačují, že František Sahula zemřel cizím zaviněním s jasným loupežným motivem necelé tři týdny po svých 45. narozeninách. „Mladíci na Sahulu zaútočili z naprosto malicherného důvodu. Při útoku navíc využili přesily i lepší fyzické kondice a Sahulu ukopali a zadupali osm centimetrů do tvrdé hlíny. Po činu mrtvého Sahulu okradli o peněženku s částkou 1.3oo,- kč. Mrtvé Sahulovo tělo s rozmláceným obličejem nebylo možné vůbec identifikovat a podařilo se to až na základě nalezených dokladů. Za extrémně brutální vraždu, z lidského hlediska naprosto nepochopitelnou, byli oba mladíci odsouzeni k 15 letům odnětí svobody ve věznici se zvýšenou ostrahou a k odškodnění 24o.ooo,- kč ve prospěch Sahulových dětí“, takové jsou upřesňující informace k Sahulově tragickému skonu. Audiografie (výběr): ? –Rarity; Zlatí hoši; „ … konec punku v Čechách“; 199o – Na kovárně to je nářez; 1992 – V továrně je dobře; 1995 – Hudba z Marsu; 1997 – Kyvadlo a jáma; 1998 – Huráá na měsíc!!; Průša se vrací; 2oo2 – Bestie Off; 2oo7 – Chlapecká 4; … zdroj: Daniel Rubeš - Uzavřené osudy