Bedřich Bělohlávek

Diplomat ve službách české kinematografie. (Dvě setkání s českým filmem). Narozený 1902 v Písku Zemřel v roce 1991 v městě Deal - Velká Británie. Co to znamenalo být diplomatem v souvislosti s českým hraným filmem? Můžeme uvést řadu příkladů a jmen, kteří se zajímali o explotaci domácího filmu v zahraničí ať již čistě z obchodního hlediska (např. Miloš Havel) či z uměleckého i komerčního úspěchu vlastní filmové tvorby (režisér Gustav Machatý). Třetím příkladem může být Bedřich Bělohlávek. Ve dvacátých letech vystudoval hudební vědu na UK v Praze, ale jak to bývá pracoval se i v dalších oborech: literatuře – jako spisovatel a nakladatel či hudební publicista. V polovině dvacátých let došlo k setkání s českým hraným filmem. Po odchodu Otakara Hanuše z Večerníku Práva lidu se na dva roky stal vedoucí filmové rubriky. Jeho jméno nalezneme u filmu ,,Modrý démant”. který natočil v roce 1928 režisér Karel Špelina. Na podzim roku 1928 Bedřich Bělohlávek přestává spolupracovat s Právem lidu a věnuje se především literární činnosti a hudební publicistice. K druhému setkání s českou kinematografii nastalo ve Velké Británii, kam v roce 1939 Bedřich Bělohlávek emigroval. Zde působil jako hudební publicista v redakci BBC a také spolupracoval s československou vládou v Londýně. Po válce byl jmenován kulturním radou na československém velvyslanectví v Londýně. Vztahy mezi Československem a Velkou Británií v oblasti kinematografie se jevily velmi perspektivní, československá strana měla zájem o prodej vlastních filmů na britský trh a obdobně tomu bylo i u britské strany. Léta 1946-1947 se ještě vyznačovala zájmem obou zemí o spolupráci v oblasti kinematografie (existovala mezistátní dohoda) a někteří čeští dokumentární režiséři (např. Kurt Goldberger či Jíří Weiss) prošli za války tvrdou školou britského dokumentu. Britští dokumentaristé se seznámili především s českou dokumentární tvorbou vzniklou nejen na Barrandově, ale také ve Zlíně. To, co odlišovalo tehdejší českou dokumentární školu od britské byl větší smysl pro lyričnost a metaforu filmového obrazu (např. Rytmus – režiséra Jiřího Lehovce). Oproti tomu někteří z československých publicistů (např. Artuš Černík) či architekt Zdeněk Rossman informovali o nejnovější filmové tvorbě, která byla tehdy promítána v britských kinech.V roce 1946 se podařilo do Velké Británie odprodat dva filmy a britská filmová tvorba se představila v Praze na týdnu ,,Festivalu britského filmu”. Právě díky drobné práci vládního kulturního rady pana Bedřicha Bělohlávka proběhl tento festival v Praze, ale také i v Brně. Můžeme dodat, že premiéře anglického snímku ,,Kruté moře” byl přítomen i československý president Edvard Beneš. Završením Bělohlavkovy služby pro československou kinematografii byl velký úspěch Československého filmového festivalu ve Velké Británii na přelomu dubna a května 1947, který týden probíhal v Londýně a další týden ve Skotsku (Edinburghu).Po únoru 1948 pan Bedřich Bělohlávek zůstal ve Velké Británii, kde požádal o politický asyl a věnoval se nadále publicistice a hudební kritice. K oživování styků mezi oběma zeměmi došlo teprve v polovině šedesátých let, kdy Velká Británie darovala tehdejšímu Československu knihy a tím byly položeny základy knihovny Anglické literatury v Praze a pražských kinech se opět objevily ve větší míře anglické filmy. Šifra: B.B.(Právo lidu) Filmografie: • Modrý démant (1928) – Režie Karel Špelina. Námět: Bělohradek Bedřich Periodika: Právo lidu:1925-1927. Filmové noviny – roč. 1-2. 1947-1948. Články o československé a britské filmové tvorbě: rek. [Kocourek Vitězslav]. Československý film v Anglii. Nedělní noviny 1, 19.9.1945, č.2. str.10. [zpr.]. Oldřich Kautský. Čím nás zásobuje britský film.Květen 2, 27.4. 1946, č. 27. s. 7. [rec. 6f.]. O českých filmech v londýnském rozhlase. Svobodný směr 3, 18.5.1945, č.123. (Zpráva o rozhlasovém dokumentu BBC, který byl věnován československému filmu). Festival čs.Filmu ve Skotsku zakončen. Svobodný směr 3, 25.5.1947, č.122. [zpr.]. Československý film ve světě. Svobodný směr 3, 25.5. 1947, č. 122. (V Londýně tehdy Československý filmový ústav zorganizoval diskusní večer o současné české filmové tvorbě). Ing. Jaroslav Páleník. Festival britského filmu. Květen 2, 28.9. 1946, č.39, s. 7. [rec. 6f.]. Díváme se do Velké Británie Zdar-Slovo národa 3, 8.7.1947, č. 156, s.7.[zpr.]. Naše dokumentární filmy do Edinburku. Zdar-Slovo národa 3, 24.8.1947, č. 197, s.7.[zpr.]. f.ch.[František Chudárek] Britský film objevuje Prahu. Hlas,roč. III, 19 října 1947; č. 244, nestr. [čl.]. M. Gabriel. Festival britského filmu v Praze. Hlas osvobozených 2, (17.10) 1946, č. 42, s. 4. [čl.]. -e-. Festival čs. Filmu v Londýně. Hlas revoluce 3, 22.1. 1947, č. 4, s. 4. [čl.]. Pět našich krátkých filmů do Anglie. Nová politika 2, 20.3.1949, č.67, s.7. (Pro anglický trh byly tehdy vybrány tyto tři filmy: ,,Vzpoura hraček” – paní režisérky Hermíny Týrlové, ,,Ukolebavka” a ,,Barokní Praha”). Literatura: Český hraný film I.1896-1930. NFA, Praha: 1995. Český hraný film II 1930-1945. NFA, Praha: 1998. Český hraný film III.1945-1960. NFA, Praha: 2001. Havelka, Jiří.: Čs. Filmové hospodářství. V. Filmový tisk a filmová literatura. SPN, Praha: 1962.