Ferry Majerová

K řadě již téměř zapomenutých hereckých jmen němého filmu se bezesporu řadí Ferry Majerová, česká herečka a operetní subreta. Narodila se 27. listopadu roku 1893 v Praze. Její rodné jméno bylo Bedřiška Grossová. O jejím životě existuje jen málo útržkovitých informací. Je známo, že v roce 1915 se vydala na uměleckou dráhu jakožto operetní subreta. Pod pseudonymem Frieda Grossová nastoupila do svého prvního angažmá v Městském divadle v Plzni. Později zpívala také na operních scénách v Terstu, Lublani a Záhřebu. Pravděpodobně někdy po skončení první světové války se zřejmě vrátila do Prahy. Bližší zprávy samozřejmě nemáme, ale je tak možno usoudit z faktu, že v roce 1919 již v Praze natáčí melodramatický film s názvem PÍSEŇ LÁSKY. Autorem námětu, scénáristou a režisérem tohoto snímku byl Vladimír Majer. Podobnost s uměleckým jménem Bedřišky Grossové není čistě náhodná. Vladimír Majer byl totiž jejím manželem, vystupovala tedy již pod jeho příjmením s upraveným křestním jménem na Ferry. Vladimír Majer (1894 – 1957) byl český divadelní herec, který dlouhá léta působil v angažmá ve Vinohradském divadle. V roce 1919 spolu se svou chotí Ferry vstoupil do filmového světa již zmíněným snímkem PÍSEŇ LÁSKY. V tomto nedochovaném filmu je vylíčen příběh dcery lesníka ze Šumavy, která se bez lásky provdá za bohatého bankéře. Manželství není šťastné a tak mladá žena hledá útěchu u manželova synovce, houslového virtuóza. Bolest z nešťastné lásky stojí po odhalení nevěry mladou ženu život. Není bez zajímavosti, že bankéře ztvárnil Bohumil Benoni, přední operní pěvec Národního divadla, v tomto směru je ztráta filmu o to větší, že byl vzácnou ukázkou Benoniho vystoupení ve filmu. Dalším a bohužel již posledním účinkováním ve filmu Ferry Majerové je postava Lucie v melodramatu MAGDALENA. Také zde se režie ujal její manžel Vladimír Majer, avšak tentokrát již není autorem námětu, neboť příběh byl inspirován veršovaným románem MAGDALENA od Josefa Svatopluka Machara. Dochovaný němý film vznikal v ateliérech Pragfilmu a v exteriérech v Brandýse nad Labem a okolí. Ferry Majerová zde hraje Lucii, dceru opilce, kterou její vlastní otec dal do nevěstince. Poznává muže jménem Jiří, do něhož se zamiluje, ale který ji odvrhne tehdy, kdy kandiduje na poslance a najevo vyjde Luciina minulost. Poté, co Luciin otec umírá v příkopě u silnice, se raději zklamaná dívka vrací zpět do nevěstince. Příběh nenaplněné lásky je podbarven hudbou od skladatele Karla Weise. Od té doby se již jméno Ferry Majerové v českém filmu neobjevilo. Dá se předpokládat, že se zřejmě věnovala rodině a svému manželovi, nicméně bližší informace o jejím soukromí chybí. Vladimír Majer se i nadále objevoval v drobných rolích před filmovou kamerou, do roku 1941 působil ve Vinohradském divadle, později v Městských divadlech pražských. Za okupace se bohužel provinil proti národní cti. Vstoupil do fašistické organizace Zelených hákových křížů, do jejíž propagandy se zapojil. Jaké okolnosti ho k tomuto jednání vedly, těžko říct. Za své nešťastné selhání byl po válce souzen, propuštěn z Městských divadel a byla mu znemožněna umělecká činnost. Teprve v 50. letech se mohl ke hraní vrátit, účinkoval ve Vesnickém divadle a Armádním uměleckém divadle. Jednalo se o role nevelkého rozsahu, několik epizodek též vytvořil před filmovou kamerou (např. ve filmu DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK). Jeho žena Ferry mu zřejmě v té době stála obětavě po boku, situace pro ni jistě také nebyla snadná. Protože však již v té době nebyla léta umělecky činná, veřejnost na ni zapomněla. V naprostém zapomnění také zřejmě zemřela. Kdy a kde to bylo? To nikdo neví. Zemřela zřejmě v Praze, avšak důkaz chybí. Její manžel Vladimír opustil tento svět v roce 1957, avšak za jak dlouho ho jeho choť následovala, o tom žádné prameny nehovoří. Byť se jméno Ferry Majerové v českém filmu pouze mihlo, do naší filmové historie nepochybně patří. Našel by se někdo, kdo ví více o osudu této zapomenuté herečky? Děkujeme za jakékoliv informace. Zdroj: „Český hraný film I.“, Praha, 1995 FIKEJZ, M.: „Český film – Herci a herečky“, II. díl, Praha, 2007