Jean Rochefort

Vystudoval herectví na konzervatoři v Nantes a v Paříži, poté působil na několika divadelních scénách, mj. také v kabaretech, od 50. let se začal uplatňovat ve filmu a televizi. Počet jeho rolí jde do desítek, a přestože vytvořil řadu hlavních rolí, českému divákovi je znám především z výrazných vedlejších rolí po boku slavnějších kolegů. Poprvé se objevil ve filmu Rencontré a Paris v roce 1956. Dlouhá léta se pak musel spokojovat s vedlejšími rolemi, v nichž sekundoval skutečným hvězdám (Kapitán Fracasse, 1960; Cartouche, 1962; Muž z Hongkongu, 1965), výraznější vedlejší roli velitele královské policie Desgreze ztvárnil ve slavné sérii o Angelice (Angelika, markýza Andělů, 1964; Báječná Angelika, 1965; Angelika a král, 1966), v 70. letech hrál v několika filmech po boku Pierra Richarda (Život plný malérů, 1972; Velký blondýn s černou botou, 1972; Návrat velkého blondýna, 1974). V 70. letech se začal prosazovat i jako herec výrazných charakterních rolí, které mu nakonec vynesly dvě ocenění Cézara. Prvního Cézara obdržel za roli abbého Duboise v humorně pojaté historické fresce Slavnost začíná v roce 1976, druhého pak v roce 1978 za roli kapitána v psychologickém dramatu Krab-bubeník. Nicméně i v 70. letech byl znám především z komediálních rolí, a to i jako hlavní představitel (Záletník, 1976; Sukničkář, 1979), nikdy se však nestal skutečnou hvězdou francouzského filmu. V 80. a 90. letech jeho filmařské aktivity polevily, nicméně několikrát překvapil svým širokoúhlým hereckým rejstříkem (Manžel kadeřnice, 1990). V roce 1999 obdržel Cézara za celoživotní dílo. Jean Rochefort se poprvé oženil v roce 1961 s polskou fyzičkou Aleksandrou Moscwaovou, s níž se seznámil při natáčení dokumentárního filmu v Sovětském svazu, jeho druhou manželkou byla Françoise Vidal, kromě toho má syna Pierra ze vztahu s herečkou Nicole García.