Vera Cholodnaja

Říkalo se jí ruská Asta Nielsen, k níž bývá svým herectvím i fyziognomickým zjevem přirovnávána. Ta, o níž je řeč, byla ruská herečka, původem z Ukajiny, Vera Cholodnaja, jež přišla na svět 30. srpna roku 1893. Byla skutečnou star ruského němého filmu. Odhaduje se, že natočila velký počet němých snímků, přesné číslo však není známo. Předpokládá se, že jich mohlo být mezi 50 až 100. Do dnešních dnů se dochovalo pouhých 5 (!) snímků, v nichž exceluje Vera Cholodnaja. Na svět Vera, roz. Levčenko, přišla v ukrajinské Poltavě, avšak ve věku pouhých dvou let přesídlila se svou ovdovělou matkou do Moskvy. Již od útlého dětství snila malá Veruška o kariéře baletky. Její sen se později přeměnil na touhu státi se herečkou, vždyť v době jejího dětství byl film novým vynálezem, něčím magickým, tajemným. Jeho kouzlu propadla také mladičká Vera. Nicméně k filmu vedla právě cesta přes zmiňovaný balet. Vera nastoupila do baletní školy a ve svých patnácti letech – roku 1908 – tančila v představení „Francesca z Rimini“. Svým zaujetím a prožitkem výrazovým při ztělesnění titulní role zaujala zástupce moskevské herecké společnosti a doslova přes noc se z mladinké dívky stala filmová hvězda. V roce 1910 se sedmnáctiletá Vera provdala za Vladimira Cholodného, což byl jeden z prvních ruských automobilových závodníků a též redaktor zpravodajství ve sportovní rubrice. Jako člověk vystavující se nebezpečnému zájmu byl Vladimir Cholodny častým účastníkem dopravních nehod. Jeho manželství s Verou prý bylo šťastné. Manželovo jméno přijala jako oficiální umělecký pseudonym. Z manželství vzešla dcera Jevgenija, narozená r. 1912. O rok později ještě manželé Cholodných jedno dítě adoptovali. Za první světové války se Vladimir Cholodny ocitl přímo na bojišti, kam byl povolán. Během jeho nepřítomnosti se kromě výchovy dětí jeho manželka Vera zcela soustředila na svou kariéru. Uvádí se, že každé tři týdny spatřil světlo její nový film. Objevovala se převážně v melodramatech či adaptacích klasických děl. Jeden z nejvýznamnějších dramatických snímků Very je bezesporu film „Život za život“, srdcervoucí film o lásce dvou nevlastních sester k jednomu muži. Není bez zajímavosti, že v době Velké sovětské revoluce se Vera připojila k hereckému souboru Moskevského divadla, kde se plně herectví podřizovalo tzv. Stanislavského metodám. Konec první světové války přinesl sice Evropě mírové období, ale lidé umírali dál. Rozmohla se totiž epidemie španělské chřipky, na níž zemřela mj. také česká divadelní herečka Marie Červíčková, teta slavného českého herce Rudolfa Hrušínského. Nákaza španělské chřipky se nevyhnula ani Veře Cholodnaje. Po dlouhém boji se zákeřnou chorobou mladá herečka v necelých 26 letech zemřela 16. února roku 1919 v Oděse na Ukrajině. Ohledně předčasné smrti Very Cholodnaji se vyrojily různé spekulace. Ačkoliv dle oficiálních zpráv podlehla pandemii španělské chřipky, neoficiální teorie říká, že o její život bylo usilováno ze strany francouzského velvyslanectví. Údajně byla otrávena, neboť francouzské velvyslanectví odhalilo, že Vera Cholodnaja je špiónkou ruských bolševiků. Skutečnou pravdu už dnes asi nezjistíme... Smutnou ironií osudu je skutečnost, že obrovský pohřeb slavné ruské herečky byl natočen jako samostatný film, o němž mnohdy s nádechem hořkosti filmové prameny tvrdí, že v její filmografii šlo o její nejvýznamnější a nejlepší snímek. Jaký to smutný paradox... Dramatickým životem a smutným koncem slavné filmové hvězdy němého filmu se inspiroval též Nikita Michalkov, který v roce 1976 natočil snímek „Otrokyní lásky“ (RABA LYUBVI), jehož hlavní hrdinka Olga Vozněsenkaja je oblíbenou filmovou herečkou, jejíž život nápadně připomíná osudy Very Cholodnaji. Dokumentární film o životě Veřině vznikl roku 1992. V roce 2003 se pak její tvář ocitla i na poštovních známkách.