Jiří Myron

Jiří Myron, vlastním jménem Bohumil Prošek, pocházel z Humpolce. Jako herec začínal v divadelní společnosti Růženy Pohorské-Reindlové (1904), v následujících pěti letech pak účinkoval v několika dalších kočovných souborech. Po první světové válce pak pracoval jako herec a režisér v nově zřízených stálých divadlech v Kladně, Olomouci a Ostravě a výrazně se podílel na utváření jejich charakteru. Jako herec vynikal realistickým projevem s dominujícím důkladným vykreslení psychologie postav. V letech 1924-1954 hrál v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, kde působil také jako režisér, v letech 1942-1946 byl i ředitelem divadla. Za své významné kulturní působení v severomoravském regionu byl v roce 1937 vyznamenán Cenou města Ostravy (po zřízení tohoto ocenění byl jeho historický prvním nositelem). Činoherní scéna Národního divadla moravskoslezského nese od roku 1954 název Divadlo Jiřího Myrona. Ve filmu se Jiří Myron objevil pouze třikrát; po vzniku republiky hrál ve třech němých filmech (PROBUZENÉ SVĚDOMÍ, 1919; ZA ČEST VÍTĚZŮ, 1920; DVĚ MATKY, 1920). Po dlouhých třiceti letech si pak krátce před smrtí zahrál postavu amerického delegáta OSN v propagandistickém snímku ÚNOS (1952). Dlouholetému působení Jiřího Myrona v oblasti divadla byla věnovaná publikace M. Zbavitele Jiří Myron (1980).