Libuše Palečková

V Milíně u Příbrami se 1. září v roce 1937 narodila pozdější režisérka, scénáristka, výtvarnice a autorka různorodých veršů a říkanek Libuše Palečková. V roce 1960 absolvovala Divadelní fakultu AMU v Praze, obor režie, dramaturgie a scénické výtvarnictví. Od roku 1965 pracovala v Československé televizi a později v Ústředním loutkovém divadle. Jako asistentka režie spolupracovala s režiséry Františkem Vláčilem a Karlem Kachyňou. Souběžně publikovala verše v časopisech Host do domu, Orientace, Plamen, Mladý svět a Literární noviny. Na své náměty psala scénáře pro Krátký film Praha a Filmové studio Barrandov. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, kdy došlo k výměně celých redakcí jak v časopisech, tak i v Československé televizi, a tím i změnám v dramaturgických záměrech, skončily všechny její dosavadní aktivity a zůstala bez práce. V roce 1969 vytvořila společně se svým manželem, malířem Josefem Palečkem, pro švýcarské nakladatelství Nord-Süd Verlag svoji první obrázkovou knížku pro děti s názvem - Mně se všude nelíbí, za kterou získala francouzskou literární cenu Grand Prix de Treize 1974. Od té doby vydala společně s Josefem Palečkem ve více jak 25 zemích světa 15 titulů obrázkových knížek. V roce 1974 získala Čestné uznání za nejkrásnější knihu Rakouska roku 1974 , pod názvem Veselý pán. Roku 1980 byla poctěna italskou cenu Premio di letteratur per L´infanzia 1980 za publikaci Malá večerní hudba. Státní cenou Rakouska 1989 za obrázkovou knížku - Kouzelná mašlička. V roce 2000 byla nominovaná za sbírku básní – Řádky na drážďanskou cenu Lyrika 2000. Ve stejném roce získala za obrázkovou knížku Dárek v České republice Cenu za přínos k rozvoji dětského čtenářství 2000 a Zlatou stuhu Za ediční počin při vydání celkově mimořádné publikace. Mimo knižní ceny byla oceněná i za práci pro český film, a to za scénář a režii animovaného filmu Tylínek, když dostala Cenu festivalu animovaných filmů v Gottwaldově 1978 a v roce 1982 Cenu Národní galerie za film Kouzelný sad, a to společně s Josefem Palečkem. V roce 1960 napsala svůj první scénář k absolventské divadelní inscenaci podle Bohuslava Martinů Kdo je na světě nejmocnější a Pierot a Kolombína. Je autorkou čtyř scénářů ke střihovým dokumentům, které napsala v roce 1964 pro Krátký film Praha: Smích a pláč; Šťastný Nový rok; Jak uzditi koně a Zlatý poklad republiky. Mezi úspěšné realizace se řadí námět a scénář k filmové povídce k celovečernímu filmu Dno, natočeném Filmovým studiem Barrandov v roce 1966. Po delší přestávce byly realizovány v roce 1977 její tři scénáře pro Krátký film Praha: Čtyři doby /ke kolážím Ludmily Jiřincové/; k filmové eseji - Pane, a jakou máte vlastně cenu? a k filmové grotesce – Vždyť přece každé jablko má svého bubáka. Pro Krátký film Praha byl určen scénář k animovanému filmu Tylínek /1978/ a v roce 1982 na svůj námět napsala scénář k animovanému filmu Kouzelný sad. V letech 1985 až 1986 Československá televize ve spolupráci s Krátkým filmem Praha, realizovala na motivy příběhu Čaroděj ze země OZ a podle scénáře Libuše Palečkové, za spolupráce s Václavem Nývltem, televizní seriál Kouzelník ze Smaragdového města. V roce 1995 si objednalo u Libuše Palečkové UNESCO scénář pro film k Roku tolerance. Vzniklá synopse k moralitě Nejsem nepřítel, jsem jenom jiný, nebyla pro nedostatek financí realizována a konkurz byl předčasně zrušen. Jako autorka poezie pro dospělého čtenáře napsala a do tisku předala v roce 1967 básnickou sbírku – Výprodej, která byla přijatá k vydání nakladatelstvím Čsl. spisovatel Praha, ale po okupaci byla vyřazena z výroby a v r.1969 autorce vrácena. Sbírky veršů Siločáry /1980, Edice P, Praha/ a Řádky /1998/b yly knižně vydány. Je matkou dcery Veroniky Palečkové /*1962/, akademické malířky a grafičky. Erkul