Filip Renč

"Režisérovi Filipu Renčovi se mohu vždy naprosto oddat, nikdy mě nenechá hrát falešně." S. Stašová

Myšlenky-názory-postřehy-výroky Filipa Renčce: ...Emoce do filmu patří, všichni je prožíváme. Jde o to nebát se je ukázat./1/str.5 ...Žiju od dvaceti let sám, takže vím, že se člověk musí životem proklestit taky sám. O rodiče bychom se měly spíše starat my dospělé děti./2/str.6 ...Útěchou je, že v profesi, kterou dělám, se mohu neustále zlepšovat. Režiséři, jako jsou Scorsese, Stone nebo Forman, natočili vynikající moderní filmy, když jim bylo přes padesát. Dokud funguje mozek, tak věk s režijní prací nesouvisí. A taky se vždy najde někdo, kdo natočí něco lepšího a nutí vás jít zase dál. Co se týče věku, režie je k němu milostivá./3/str.7 ...Pro mě je prioritou filmová a divadelní práce, dávám jí přednost před vším./4/str.7 ...nejsem rodinný typ, který by chtěl zahnízdit a starat se jen o rodinu. To k téhle práci moc nejde. Jsem rozlítaný, pořád mezi lidmi z nejrůznějších prostředí a povolání. Filmová kamera je moje pravá manželka./5/str.7 ...Musím mít nuž na krku, abych něco udělal. Jen tak ze mě něco vypadne. Nemůžu jet na dovolenou na chalupu a tam tvořit. Mně se musí orosit čelo a klepat ruce a valit krev do hlavy, abych něco udělal./6/str.8 /1-6, z přílohy Magazín deníku Právo, ze dne 18.1.2014, rozhovor zaznamenala Lucie Jandová/

Myšlenky-názory-postřehy-výroky Filipa Renče: ...Když režisér střihá a obrazově a zvukově dokončuje film, tak si ho pouští pořád dokola, takže ho většinou vidí až tisíckrát. Když je hotový, tak ho samozřejmě vidí na schvalovacích projekcích a slavnostních představeních, aby třeba viděl reakci lidí a tak podobně. Já znám každý milimetr toho filmu, každý pohyb koutku každého herce. /z publ. Křížový výslech na Frekvenci 1,2006, str.140/

Myšlenky-názory-postřehy-výroky Filipa Renče: ...Já myslím, že filmař nebo režisér, který by řekl, že by nechtěl točit v Hollywoodu, lže. Lže sám sobě a všem ostatním. Mně se na tom nelíbí název Hollywood, ale vysoká profesionalita všech složek, které se na filmu podílejí. Fascinuje mě , když se dívám na fotografie z natáčení, kolik mají lamp, kolik mají kamer! Je zřejmé, že se jako režisér nemusíte hádat s producentem ve chvíli, kdy se rozhodujete použít rameno a on vám na to odpoví: ,,Vždyť jste to nedal do požadavku před třemi měsíci?" Zkrátka mají dokonalé podmínky a režiséři nebo herci se mohou soustředit jen na svůj výkon. Musí to být bezva práce./1/ ...Velice rychle zapomínají/pozn.herci/. Při natáčení, před natáčením a ještě krátce po něm jste pro ně nejdůležitější člověk na světě, nejdůležitější partner. Ale za rok za dva-hrají jinde a na vás zapomenou. Přitom pro vás jsou to takové vaše děti, někdy si je sám i vychováte, ale oni na tátu stejně zapomenou. ne, že bych plakal nad tím, že mi denně netelefonuje Aňa Geislerová nebo Táňa Vilhelmová, jenom konstatuju, že jsou přelétaví./2/ ...taková ta povrchní bulvární popularita, že to je strašné na obtíž, možná i pracovně, když se o vás někde rozhoduje, a někdo vás hodnotí podle toho, co o vás napíše bulvární novinář, který s vámi v životě nemluvil. Pomluvy a výmysly strašně zasahují do osobního života, komplikují osobní vztahy.... Já za slovem popularita cítím něco hrozně laciného. Nebo za slovem celebrita, jak si navzájem říkají lidé z kultury, od filmu, od divadla, já tohle slovo nemám rád./3/ /1-3, z pořadu Krásný ztráty, ČT 26.5.2003/