Vlasta Redl

„Vlasta Redl je naprosto ojedinělý příklad samorosta, který nikdy nemusel moc meditovat nad problémy, co koho ovlivňuje. On, ať si sedl za klávesové nástroje, vzal do ruky kytaru, začal zpívat nebo skládat, tak u něj to vždycky bylo všechno. Ten folklór, folk, vlivy rocku … Co z něj potom vycházelo, za to mohl už jen Pánbůh nebo příroda.“ Jiří Černý Přestože se narodil v Novém Jičíně, vyrůstal Vlasta Redl v Poličné u Valašského Meziříčí. Obec Poličná, která je svým prostředím, ale i díky mezilidským a přírodním podmínkám, jakož i zvyklostmi a tradicí významná a měla vliv na hudebníka a písničkáře Vlastu Redla. Poličná leží v údolí potoka se jménem Loučka na okraji Podbeskydské pahorkatiny a z jihu je lemována Hostýnskými vrchy. Od Valašského Meziříčí ji odděluje řeka Vsetínská Bečva, která se nedaleko slévá s Rožnovskou Bečvou a potokem Loučkou v řeku Bečvu. Prázdniny prožíval Vlasta Redl na Horehroní, blízko místu, kde se narodila jeho matka. Jako třináctiletý si oblíbil kytaru a pilně cvičil. V patnácti už koncertoval na tanečních zábavách v různých bigbítových kapelách, které se v té době rodily jak houby po dešti ve Valašském Meziříčí. Později se dostal v Bratislavě jako student Střední průmyslové školy chemické do roztržky s pomocníkem tehdejší Veřejné bezpečnosti a byl z dalšího studia vyloučen. Psal se rok 1979. Postupně byl závozníkem, skladníkem, zaměstnancem cukrovaru, také se přiučil mlynářskému řemeslu. Stále se soustavně věnoval hudbě. Pokoušel se o své první písně. Rozhodujícím v té chvíli bylo, že se stále pohyboval s kytarou na tanečních zábavách ve Valašském Meziříčí a každým rokem byl známější. Život námezdního muzikanta nebyl sice nejveselejší, ale Vlasta Redl se mnohému během té doby přiučil. Po přestěhování do Zlína nastal zlom a od prosince roku 1983, jej mezi sebe přijala parta muzikantů z kapely AG Flek, která po roční odmlce způsobené odchodem zpěvačky Blanky Táborské obnovila koncertní činnost. Jako autor písní se dostal poprvé do středu pro Redla začínající popularity až ve vizovické skupině Fleret. Ta do svého repertoáru zařadila jeho písně, které nenašly uplatnění u party z AG Fleku, jako např.: Večer křupavých srdíček, Holky z Utopie, Sbohem galánečko a další. Doslova osudovou byla písnička - Letiště, kterou hrál Fleret na Portě v roce 1986 a Vlasta Redl se tak stal vítězem autorské soutěže. Ve stejné době se plně rozjela jeho spolupráce se Slávek Janoušek a Jaroslav Samson Lenk. Vydali tři společné desky: Zůstali jsme doma; Kde domov můj, Barvy domova. V roce 1989 vyšla úspěšná deska po pěti letech Redlova působení u AG Flek pod názvem - Dohrála hudba. Za rok nato nahrál svou první sólovou desku - Na výletě. Dalším sólovým počinem bylo album - Staré pecky , které byla plné folkových skladeb, které pocházely je z doby spolupráce s Fleretem. Takřka v té samé době vyšla deska – Tramtárie, která byl nahrána s AG Flekem. To již bylo v sestavě Radek Pastrňák a Richard Kroczek ml. Zahrál a zazpíval si i během společných koncertů a studiových nahrávání s folklorním souborem Hradišťan. Redl si pořídil v Kobeřicích u Brna dům, aby měl pro novou sestavu AG Fleku novou zkušebnu. Z té staré ve Vizovicích odešli. Později se Redl s Pastrňákem i Kroczkem ml. rozešel, když se plně zaměřili na svou vlastní skupinu Buty. Jako muž činu je Redl oba vyplatil. Na statek si nastěhoval svou rodinou, takže měl všechny své oblíbené poblíž i během tvůrčího procesu. AG Flek se i v dalších letech scházel a rozcházel. Redl takřka tři roky spolupracoval se slovenskou zpěvačkou lidových písní Zuzana Homolová a vydal i desku - Slovenské balady, pro kterou nahrál osobně všechny nástroje. V památný rok 1996 se do AG Fleku navrátili jeho zakládající členové. Redl se s vlastní sestavou, která se dotvořila v roce 1994 při projektu s Hradišťan, a pojmenovanou - Každý den jinak /zcela trefné, protože při každém koncertě skutečně dříve vystupovali dosti často pod různými názvy/. V této sestavě nahrál a vydal Redl dvě alba. Později koncertovali poměrně sporadicky, aby na konci roku 2006 ukončili koncertní činnost. Koncertování v triu s Janouškem a Lenkem mělo své kouzlo, ale mnohdy si vystačil sám. Po delší přestávce se v roce 2011 se ke koncertní činnosti Redl vrátil s uskupením Nová kapela. Vlasta Redl patřil mezi časté účastníky folkových festivalů: Porta, Rockfest, Vokalíza a dal. Podílel se jako hudebník i zpěvák na více jak padesátce hudebních alb. Zajímavá je rovněž kapitola týkající se Redlovy divadelní a filmové tvorby. V posledních letech to byl podíl a účast na muzikálu – Kubo, pro bratislavskou Novou scénu z roku 1999; hudba pro divadelní inscenaci Roku na vsi v Mahenově divadle a filmová hudba pro film - Comeback, kde si i vyzkoušel i své herecké schopnosti v jedné z menších rolí. Za zaznamenání také stojí jeho účast v televizních pořadech Všechnopárty a Na plovárně. Na konci roku 2013 vydal Vlasta Redl svou knihu komentovaných textů: Kam na to chodím /texty a jejich příběhy/.