Štěpán Rak

Vynikající kytarista, hudební skladatel a pedagog Štěpán Rak má sice v občance datum a místo narození osmého srpna 1945 v severočeském Duchcově, ale jeho druhým rodným městem se může nazývat i Praha - právě tam totiž malý Štěpánek o pár týdnů později dorazil jako malé miminko na jednom z ruských tanků. Byl vyhublý, dehydrovaný a úplně apatický... K dovršení vší smůly ještě navíc těžce onemocněl záškrtem, jeho život visel doslova na vlásku a lékařům z pražské nemocnice se podařil doslova zázrak, když se jim povedlo návrátit mu zdraví. Bohužel to ale trvalo tak dlouho, že jeho maminka, příslušnice Rudé armády a nositelka cenění Hrdina Sovětského svazu, byla mezitím odvelena zpět na Ukrajinu. Poválečné uzavření hranic a další neblahé okolnosti pak způsobily, že se pro synka už nemohla vrátit a ten tak zůstal v Praze sám. Ne ovšem nadlouho - brzy si jej osvojili manželé Marie a Josef Rakovi, kteří mu poskytli nový domov v pražském Radotíně. Tady chlapec vyrostl a dozvěděl se i historii svého původu. "Rusáku, Rusáku, přivezli tě na tanku!" slýchal často od ostatních kluků, ale díky lásce adoptivních rodičů se s tím brzo smířil. Jako malý chodil do houslí, což jej upřímně nebavilo, a tak toho brzy nechal. V roce 1963, když vystudoval radotínskou střední výtvarnou školu, jej ale znenadání okouzlila kytara. Sice mu bylo už 18 let, což je pro začátek hudebních studií velice pozdě, ale nedal se - učil se nejdřív soukromně a v roce 1970 pak dokončil řádné studium hry na kytaru a studium skladby na pražské konzervatoři. Na tato studia pak navázal při studiu na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze v oboru skladba.Už během studií obdržel významné ocenění za 1. místo v hudební soutěži mladých československých skladatelů a to za skladbu Hirošima z roku 1973 a 2. cenu v dalším ročníku téže soutěže za píseň Až. Po studiích začal pracovat jako učitel hudby na Lidové škole umění. Dařilo se mu hodně koncertovat a jeho věhlas časem pronikl až do zahraničí - v roce 1975 dokonce obdržel pozvání do Finska, aby zde pomohl vytvořit základy pro zdejší studium kytarové hry. Vyučoval tam na konzervatoři, pořádal mistrovské kursy, dělal přednášky a také koncertoval a to jak sólově tak i s předními finskými orchestry té doby. Koncertoval prakticky po celém Finsku, hostoval ve Finském rozhlasu a televizi. Do Československa se vrátil roku 1980 a v roce 1982 založil obor "kytara"i na Akademii múzických umění v Praze. V roce 2000 tu byl prezidentem Václavem Havlem jmenován historicky prvním vysokoškolským profesorem kytary v České republice, a vyučuje zde dodnes. Štěpán Rak patří v současnosti k nejvýznamnějším kytaristům a skladatelům světa. Na svých koncertních turné a mistrovských kurzech na významných univerzitách, projel bezmála 70 zemí čtyř kontinentů. Jeho pětiprstová kytarová technika se stala legendou, kterou se jezdí učit muzikanti z celého světa a jeho skladby jsou trvalou součástí repertoáru nejvýznamnějších kytaristů. Jeho osobitý, nezaměnitelný styl hry a splynutí s duchem hudby, kterou interpretuje, přináší posluchačům jedinečný a strhující zážitek. Rakova spolupráce s hercem Alfredem Strejčkem se datuje od roku 1988 a od té doby oba umělci vytvořili dvacet společných projektů hudby, spojené s recitací a absolvovali přes 1500 vystoupení ve 32 zemích. Samotný Štěpán Rak procestoval se svou kytarou doslova celý svět, vystoupil totiž v 76 zemích čtyř kontinentů. Nesmírně populární je např. v Rusku, kam jej už před lety pozvala jako prvního kytaristu na světě na samostatný koncert Čajkovského Státní konzervatoř v Moskvě. Koncertuje v honosných sálech,ve svíčkami prozářené atmosféře hradních kaplí, ale i v maličké čajovně u Nuselských schodů či pod širákem Sázavafestu. Neleká se ani hraní i po kriminálech... "Víte, stala se mi jedna věc, kterou také rád řeknu. Bylo to asi před 10 lety, když jsem byl v jedné věznici a byl tam jeden vězeň, kterého nemohli pustit mezi ostatní, protože to byl strašný rváč a zabiják, měl na svědomí asi pět životů a všichni se ho báli. A ředitel věznice mě poprosil, jestli bych mu přece jenom nezahrál v té jeho cele. Když jsem pak viděl, co je to za obrovskou obludu, tak jsem málem vycouval. Ale oni mi říkali: „Nebojte se, taky máte ochranku.“ Tak jsem se nechal přemluvit, jen jsem nevěděl honem, co. A napadlo mě mu zahrát Suliku, tu měl rád Stalin. Protože vždycky tihle siláci mají nějakou slabůstku, ať je to písnička, pejsek nebo kytička. A tak jsem mu zahrál tuhle Suliku, on po mně skočil, strašně mě zmáčkl, myslel jsem, že mě rozdrtí. Ovšem po tváři mu tekly slzy a řekl mi památnou větu, kterou mám na celý život: „Kdyby mi takto moj otec zahrál, tak by som isto nezabil.“ Časem se povedlo i dohledání Rakova biologického příbuzenstva a při svých cestách se Štěpán Rak dostal i na Ukrajinu, kde se dokonce setkal se svým bratrem Voloďou - ten ho vlastně vyhledal sám, když se s obrovskou kyticí dostavil na jeden z jeho ukrajinských koncertů. K Ukrajině má Štěpán Rak trvalý citový vztah, dones s dojetím vzpomíná na magické pouto, které se mezi ním a posluchači vytvořilo při jeho koncertu v Charkově, pořádaném nedlouho po černobylské tragédii. Další jeho koncert a vzpomínka patří kavkazskému Beslanu, městu, kde slavný kytarista hrál památce tamních dětských obětí. "Květy pro Beslan" - tak se jmenuje skladba, kterou Štěpán Rak speciálně pro tento koncert nacvičil. Štěpánu Rakovi dělají radost i oba jeho synové - jak starší Jan-Matěj, který se vydal v otcových stopách a je z něho vynikající kytarista a písničkář, tak i mladší Štěpán, kterého inspirovali radotínští trilobité natolik, že se něho stal vědec- paleontolog. K velkým koníčkům Štěpána Raka seniora patří fotografování (měl už dokonce i několik výstav), zajímá se o numerologii a astrologii, miluje obřadné pití čaje. Ten dal dokonce i název jednomu z jeho CD - Chvále čaje. Za své celoživotní úsilí byl Štěpán Rak odměněn výroční cenou OSA, která mu byla udělena za nejhranější skladbu v oboru vážné hudby.